Je ale pozoruhodné, že samotná logika pana premiéra, kterou ukázal v reakci na výrok kancléřky Merkelové, má logiku velmi svébytnou. Zdá se totiž, že panu premiérovi uniklo, že viry se na státní hranici v dnešním světe nezastavují, a také, že to, co se dnes u nás zřejmě odehrává, je přenášení nákazy u nás a našimi občany. Tudíž "být doma, v našem státě" nic neřeší (a co nejvíc makání asi dnes není hlavní priorita).

Skoro by se chtělo říct, že se panu premiérovi představa izolované České republiky, třeba za pro lidi neprůchodnou (ale pro zboží průchodnou) zdí, líbí. Možná by se to dalo vylepšit tím, že by zdí neprocházely třeba ani informace, které by se někomu zdály pro naše občany málo vhodné. Třeba by to tak mohlo platit i bez virů, a zboží by běhalo sem a tam, jedna radost.

Různí velkopodnikatelé by pak tyto "za zdí" bezpečně uzavřené občany zaměstnali ve svých firmách za plat, který by si určili, a zisky, které by přinášel vývoz levně vyrobeného zboží, by skončil u nich. A jistě by se našla také cesta, jak pro "vyvolené" ve zdi vytvořit díru, kterou budou jezdit do svých vil ve Francii nebo Americe. Mimochodem, co mi to jen připomíná...

Ale teď vážně, jistě, že jisté omezení pohybu lidí v dnešní situaci dává smysl. Ale ani to není určené hranicemi, ale regiony, oblastmi, kde je nákaza rozvinutá. A stále jsem přesvědčen, že Evropané vir porazí jedině spolu. A mimochodem, součástí toho je i jistá solidarita a spolupráce. A té se dnes v Evropě bohužel moc nedostává.

Jiná cesta vede k cíli obtížněji a navíc má vedlejší efekty, které by mohly hodně bolet.