Vážený pane předsedo Sněmovny, pane premiére, členové vlády, dámy a pánové, ještě před chvílí na balkoně za odborovými předáky seděli studenti, ti studenti se tam smáli otevřeně. Ta situace ve Sněmovně je tak absurdní, že odboroví předáci na balkoně se nesmějí otevřeně, ale nemám pochyb o tom, že se smějí uvnitř. Protože při té debatě si to tady rozdává předseda vlády s Poslaneckou sněmovnou a dohaduje se nad tím, jaká byla dohoda a zda byla dohoda, rozdává si to předseda komunistů se sociálními demokraty, ale my jsme tady v situaci, kdy pozorovatel těchto bojůvek tady v parteru Poslanecké sněmovny jsou odboráři, kteří brutálním způsobem natlačili vládu k tomu, aby předložila Poslanecké sněmovně v legislativní nouzi novelizaci zákona pod hrozbou stávky a hospodářských škod.
Já, jestli dovolíte, nejprve uvedu některá fakta a pak se pokusím tu věc popsat co nejotevřeněji, tak jak dovedu.
Ve čtvrtek 25. února v 16 hodin si vzal slovo v Poslanecké sněmovně pan premiér. Řekl mimo jiné: "Jistě sledujete vývoj situace ohledně hrozící stávky ze strany železničních odborářů. Dospěl jsem k závěru, že je nutné, abych svolal mimořádnou schůzi vlády a s vládou jako se svým štábem, štábem lidí, se poradil, jak postupovat v této situaci dál a vytvořil si i vyjednávací pozici s odborovými předáky." Konec citace. To je 16 hodin, pane premiére prostřednictvím předsedajícího. O hodinu později, v 17 hodin, zasedá vláda a vláda přijímá usnesení, ve kterém schvaluje novelizaci zákona 235 o dani z přidané hodnoty a navrhuje předsedovi Poslanecké sněmovny, aby vyhlásil stav legislativní nouze.
A když se podíváte na zdůvodnění vlády, předkládací zpráva, to je skutečně lahůdka. Další důvod pro úsměvy odborářů alespoň uvnitř. Cituji z předkládací zprávy: "Vzhledem k tomu, že tato dosavadní právní úprava vyvolává negativní reakce zaměstnanců a jejich zástupců" - to jsou odboráři, abyste dobře rozuměli - "a ve své podstatě omezuje uplatnění významných motivačních prvků v pracovněprávních vztazích, je navrženo, aby tento návrh byl projednán v legislativní nouzi." Tolik fakta.
Já musím říci, že tohle pokládám za velmi nebezpečný precedens, a pokládám druhou otázku panu premiérovi prostřednictvím předsedajícího. To po nás budete, pane premiére, do konce funkčního období vlády házet horké brambory? Jak se zachováte, jestliže tím hlavním mementem vaší vlády, tím kruciálním mementem je zachovat, dovést zemi v poklidu k předčasným volbám, co uděláte, pane premiére, když za vámi přijdou anebo v médiích vystoupí odboroví předáci učitelů, kantorů a řeknou, že chtějí zvýšit platy o 10 tisíc korun? Co uděláte? A požádají o stav legislativní nouze a budou hrozit veliké národohospodářské škody, protože investice do vzdělání, to je přece to, čemu dáváme přednost i v době krize. Co když přijdou zdravotní sestry, které mají také nárok na zvýšení platů, co když přijdou zemědělci, ti to umějí, a vylijí mléko a hnůj před Úřad vlády? Vláda bude zasedat a bude žádat Parlament o stav legislativní nouze?
Anebo státní úředníci, jediní státní úředníci v celé Evropě, kteří nemají zákon o státní službě? Teď nekývejte (k pravé části Sněmovny) to je vaší vinou, ODS, aby bylo zřejmé. (Veselost v sále.) Někdy je dobré kývat, ale je dobře si uvědomit, že to nemusí působit úplně důvěryhodně, že ano.
A já si kladu otázku, jakou vládu máme. To je vláda poloúřednická. Dobře. - Nic jsem si nedal, kávu! (Odpovídá na reakci poslanců.)
To je vláda poloúřednická, a politologové si asi pokládají otázky podle jednotlivých rozhodnutí vlády: Je liberální? Je socialistická? Už začínají novináři postupně i psát o tom, používají slovo loutka.
Prosím vás, já pouze cituji, pane premiére, abyste mě nevzal za slovo a neřekl, že se mnou nebudete mluvit, dokud se neomluvím, že jste loutka. Já pouze cituji novináře, kteří začínají do toho vidět a mají odvahu prolomit tu auru této vlády, která má popularitu tak vysokou, že všichni politici, pokud možno, té vládě se snaží zavděčit a ji pochválit. A novináři také dlouhou dobu neměli odvahu to popsat, co se tady děje. Protože ono to vlastně je sympatické, že ta vláda není spojena s těmi zkorumpovanými, bídáckými politickými stranami.
Jakou tedy vládu máme? Já si to dovolím popsat, jak já tu věc cítím jako poslanec. Podle mého názoru ta vláda se vyznačuje čímsi, co má velmi blízko k České poště. Totiž vládu pošťáků, která bere podněty ze všech koutů a posílá je do Sněmovny, anebo je dokonce ani neposílá do Sněmovny. Ona je zablokuje, roztrhá, zlikviduje a stáhne ze Sněmovny. Anebo vezme podněty odborářů, vyhlásí stav legislativní nouze a hodí to na poslance.
Podle mého názoru toto je skutečně vážný precedent, protože, pane premiére, co uděláte, když přijdou odboráři, které jsem tady vyjmenoval, a budou oprávněně žádat plnění svých požadavků? A toto je otázka, na kterou bych tedy velmi rád znal odpověď, která podle mého názoru za současného chování vlády vůbec neexistuje.
A aby to nebylo tak, že tady pouze hovořím v tom přízemí, tak jestli dovolíte, tak bych také jednu věc vzkázal odborářům. Ale také další dotaz: Proč tady není ministr dopravy? Proč tady není ministr dopravy, jehož se to týká, stávka na železnici? A tady jdou miliardy korun, největší operační program - Doprava - ze všech operačních programů Evropské unie.
A přitom realita je taková, že jediné, co dokážu v tuto chvíli s vážnou tváří doporučit odborářům, aby když už tu stávku vyhlásíte, a vyhlaste ji. A kdybych byl ve vládě, a kdyby se to stalo před deseti lety, tak bych vám řekl: Řekněte tři lidi, kteří jsou odpovědni za tuto stávku, ať je mohu postavit před veřejnost. A ať obhájí tyto kroky před veřejností!
A když už tu stávku vyhlásíte, tak velmi doporučuji jednu věc. Využijte ten čas a dejte dispozice vašim zaměstnancům, ať alespoň ty vagony uklidí, aby veřejnost něco z té stávky měla a abychom mohli poté, co stávka odezní, jezdit poněkud civilizovaněji naší hromadnou dopravou.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany Sněmovny.)
