"Tak nám chtěj zabít Šlachtu, pane Švejk", řekla by asi paní Müllerová, kdyby žila v naší době. A Švejk Josef by se určitě vytasil s těmi, které Šlachty on vlastně zná. Jeho bytná by mu však vysvětlila, že je to "takovej ten z televize, ten známej, co zatýkal tu blonďatou Naďovou, co si pak vzala toho Nečase". Švejk by pak šel na pivo ke Kalichu, rozebral by to tam s hospodským Palivcem a Brettschneider by je sebral za urážku úředních osob, jak umožňuje nový zákon na ochranu státních úředníků. Výslechy by se vlekly celý rok, vypracování obžaloby další a soudní přelíčení by po sedmi letech skončilo osvobozujícím rozsudkem pro nedostatek důkazů.

Právě tak totiž končí všechny mediálně "profláknuté" kauzy, nad kterými divák českých televizních kanálů užasle vrtí hlavou. Zjistí, že je sice bezvadně poučen o intimní milenecké korespodenci podezřelých, ale že ohrožení státu, které si vyžádalo víceméně policejní manévry obludné šíře a výše, se jaksi ani nekonalo.

Zajímavé je, že ačkoliv se reforma ÚOOZ a těch ostatních závažně kriminálních složek připravuje už léta, najednou je z toho malér. A ti, kteří si potrpí na předvádění svých kontrfé na stránkách novin a televizních obrazovkách podávají výpovědi. Proč? Nejspíš proto, že se o nich už dlouho moc nemluvilo. Že jejch případy vyznívají do ztracena. Jaké to bude mít následky pro mne jako běžného občana? Vůbec žádné! Normální policajti budou dál normálně sloužit, normální kriminalisté dál normálně vyšetřovat, normální státní zástupci dál normálně obžalovávat a normální soudci dál normálně soudit. Jenom ti nenormální spustí pokřik, na který se stejně zase brzy zapomene. Sednou si někam do teplých židlí coby poradci a poradci poradců a budou dál normálně placení přímo či nepřímo z našich daní.  Budu žít dál v normálním Kocourkově a Kocourkovi normalizovaní novináři si najdou zase jiné nenormální téma.