Zatímco biopaliva vyráběná z řepky, kukuřice či z cukrové řepy mají skončit v roce 2030, palivo vyrobené z palmového oleje má být zakázáno již v roce 2021.
Tento krok je vykládán za velký pokrok a důkaz toho, že se EU opravdu stará o životní prostředí.
Bohužel, ve skutečnosti je to dalším, v tomto případě vskutku obludným, důkazem toho, že rozhodování na úrovni EU se neřídí ani zdravým rozumem ani vědeckými fakty a že EU není ani ochotna ani schopna napravit své omyly v reálném čase.
Nicméně zpět do historie. Využívání biopaliv nařídila sama EU v roce 2008, kdy ve svém „energetickém balíčku” stanovila jako minimální závazný cíl dosáhnout do roku 2020 podíl biopaliv na celkové spotřebě pohonných hmot v dopravě ve výši 10%, bez ohledu na řadu námitek týkajících se ekonomicy a efektivity tohoto přístupu.
Vystřízlivění se dostavilo záhy - proti využívání půdy pro produkci biopaliv místo pro produkci potravin protestovala řada organizací, mimo jiné i “Děti země” (Europe’s biofuels plans driving social and environmental destruction ).
Zpráva Světové banky z roku 2008 zase upozornila, že biopaliva mohou způsobit v některých zemích výrazný nárůst cen potravin.
Vlastní studii si zadala i Evropská komise. Její výsledky (publikované začátkem 2010) se jistou dobu snažila utajit. Není divu. Z této studie totiž vyplynulo, že biopaliva ze zemědělských plodin mohou vytvářet až čtyřnásobek emisí skleníkových plynů než standardní ropná paliva jako benzin a nafta. Analýza uváděla, že kvůli bionaftě z evropské řepky se nepřímo uvolňuje do ovzduší 150,3 kilogramu CO2 na jeden gigajoule a u bioetanolu z evropské cukrové řepy je to 100,3 kg. To je zřetelně více než emise 85 kg z běžné nafty nebo benzinu.
„Podle Timesů vyjadřoval zemědělský direktorát komise v interních oběžnících obavy z ohrožení celého mohutně dotovaného průmyslu biopaliv, pokud by se v důsledku nových studií do kritérií udržitelnosti zařadily i změny krajiny v důsledku expanze zemědělské půdy“. "Neřízené použití kritéria ILUC (nepřímé změny využití krajiny) by biopaliva v EU zabilo," připsal k oběžníku nejmenovaný činitel. Studie totiž dochází k závěru, že „více než 5,6 procenta podílu biosložky v pohonných hmotách by mohlo poškodit životní prostředí a "podkopat ekologickou schůdnost biopaliv".
Téhož roku pak následovala studie Evropského institutu pro politiku životního prostředí, podle které „využití biopaliv v dopravě bude mít podle studie zhruba o 81 až 167 procent horší dopad na životní prostředí, než využití klasických fosilních paliv”.
Stručně řečeno – v celkové energetické bilanci nepředstavují biopaliva první generace žádnou úsporu, škodí životnímu prostředí a zvyšují ceny potravin, což působí v rozvojových zemích vážné problémy.
To vše je Evropské komisi známo od roku 2010. Přesto stále nutí členské země biopaliva používat a ničení životního prostředí a půdy dotovat z peněz všech občanů. Proč tak činí? Je vlastně úplně jedno, jestli se bojí ztráty „neomylnosti“ nebo zda je závislá na zelené lobby a kšeftech všech evropských „babišů“, kterým by se zrušením tohoto nesmyslu „odpařily“ tučné dotace a odbyt jejich výrobků, které by rázem nikdo nekupoval.
Jen v ČR bylo pro období 2009 až 2015 počítáno s celkovou finanční podporou pro biopaliva ve výši 11,66 miliardy korun a v období 2015-2020 podpora pokračuje. A tyto náklady platíme všichni, protože se odrazí v ceně všech výrobků a služeb, nikoliv jen motoristé, kteří by si to podle ekologistů „zasloužili“.
Očividná neudržitelnost situace na úrovni EU způsobila, že podíl biopaliv první generace, vyráběných ze zemědělských plodin, již nemá podle návrhu schváleného europoslanci od roku 2014 překročit hranici sedmi procent energie spotřebované v dopravě.
A nyní se diskutuje o tom, že by biopaliva první generace měla skončit v roce 2030, tedy 20 let poté co se ukázala jejich neužitečnost a škodlivost.
To je něco, co pokládám za naprosto zrůdné. Již 7 let je oficiálně známo, že biopaliva první generace ničí přírodu, životní prostředí a produkují více CO2 než fosilní paliva.
Místo toho, aby byla jejich povinná podpora již dávno ukončena, má pokračovat ještě 13 let.
Dalších 13 let si tedy budou evropští „babišové“ mastit kapsu, občané jim to budou povinně platit, bude pokračovat ničení životního prostředí a Evropská komise bude hřímat o ochraně životního prostředí a „boji“ proti změně klimatu.
Opravdu si to necháme líbit?
A nejen to, problém je daleko zásadnější. Neschopnost struktur EU řešit problémy a napravit své vlastní chyby v reálném čase je důkazem toho, že přesun rozhodovacích pravomocí na úroveň EU byl zásadním omylem. I migrační krize je toho příkladem. Jak dlouho budeme čekat na přiznání chyby v tomto případě? A bude to ještě něco platné?
Je tedy nezbytné vrátit většinu pravomocí na úroveň národních států. Ne že bych si o rychlosti reakce našich vlád dělal velké iluze... ale 20 let by jim náprava evidentní chyby jistě netrvala. Ostatně volby jsou každé 4 roky.
Tomáš Vaněk
