Až na nečestné výjimky nejsou taková setkání nepříjemná, spíš obohacující. Některé věty však slýchám tak často a dokonce v téměř stejném znění, že mám pocit že, se šíří jako tichá pošta.
„Já bych vás Zelené volil, ale já se bojím, že se tam nedostanete a že můj hlas propadne“. Ano, toto je jedna z těch manter, které slýchávám. Podlívejme se na její obsah.
Věta je pozoruhodně vnitřně nelogická, podobně jako věta : „Já bych si i koupil los, ale když já mám obavu, že třeba nevyhraje.“ Volby přece nejsou tombola, kde vyhrává jen ten volič, který se trefil do úspěšné strany. I neúspěšné strany čekají na voličské hlasy nejen kvůli určité statní podpoře, která jim z toho plyne a umožní finanční přežití, ale i proto, že z voličské přízně ( či nepřízně) si mohou vzít ponaučení. Je přeci velký rozdíl, a jestli strana dostane 4,5 % a nebo 0,5 % hlasů
Co to je vlastně propadlý hlas. Jsou země, kde je volební účast povinná. U nás tomu tak není, ale přesto v hlasech, které rozhodnou o vládě této země, by měl být hlas váš. Nehledě k tomu, že stoupenci totalitních stran jsou disciplinovaní, půjdou volit všichni a tak své výsledky ještě zvýší. Propadlý hlas, je neodevzdaný hlas.
Jestliže volič uvěří průzkumům veřejného mínění, kde je logicky 1-2% chyba a hlas odevzdá straně, která je mu nesympatická, ale má „ jistotu“ průchodu do parlamentu, tak tomu já říkám propadlý hlas. Hlas dal volič té straně, která ho oslovila jen tím, že má jistě nad pět procent. To je podobně, jako když si jdete koupit rohlík, ale protože máte obavu, aby nebyl tvrdý, koupíte si raději toaleťák. Má to logiku? Nemá!
Manipulace s daty předvolebních průzkumů je velmi jemná a obtížně rozpoznatelná. Může spočívat jen v pořadí kladených otázek, jejich sugestivitě, či technických podrobnostech. A kardinální rozdíl spočívá i v rozdílu hodnot, udaných jednou jako současné preference stran (která strany se mi libí) a po druhé jako jejich odhadované výsledky v budoucích volbách (půjdu k volbám a dám jim hlas). Řídit se podle volebních průzkumů má stejnou hodnotu jako řídit se podle sdělení, že pět ze sedmi zubních lékařů doporučuje tuto pastu.
Další častá mantra je : “ Když dám hlas straně, které nepřejde přes 5 % , můj hlas si rozdělí ostatní strany a z části připadne i komunistům. To radši nepůjdu volit vůbec“
Všechny platné hlasy v takzvaném prvním skrutiniu ( sčítání) dávají tomu kterému subjektu šanci na získání určitého počtu křesel v parlamentu. Teprve ve druhém skrutiniu se zbylý počet poslaneckých mandátu rozdělí mezi strany, které se přehouply přes 5 %.
Hlas daný malé straně, která se do parlamentu nedostala nepřipadne ani náhodou komunistům či jiné straně. V druhém skrutiniu totiž rozhodují o počtu mandátu pouze hlasy odevzdané stranám, které se přehouply přes 5 procent, ostatní hlasy na to nemají vliv. Hlasujete- li pro malou stranu, žádným matematicky podložitelným způsobem neposilujete komunisty, spíše naopak.
Další floskule zni : „Půjdu a hodím do bedny prázdnou obálku. Abych jim ukázal.“
Ve skutečnosti se neukáže nic. Hlas jako neplatný je vyřazen a přidá se k těm hlasům, kde lidé omylem vložili dva a více volebních lístků či použili nesprávnou obálku. Tento jakoby protestní hlas není odlišitelný od hlasu zmatečních a nikdo je takto neeviduje.
Mnohem silnějším sdělením velkým stranám je, když voliči preferují malé nezkorumpované strany.
