Dokonce i veřejný ochránce práv by uvítal, kdyby se spolky mohly opět víc zapojovat do řízení. Od roku 2018 se totiž po poslední změně předpisů nemohou spolky účastnit velké části povolovacích procesů podle stavebního zákona a dalších podzákonných předpisů.

To by se mohlo změnit díky aktuálně projednávanému návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku, který zahrnuje i úpravy zákona o ochraně přírody a krajiny. Do Sněmovny se ale nakonec dostala k projednání verze, která s větší účastí veřejnosti nepočítá. Ombudsman ve své zprávě poslancům říká o účasti spolků toto: „Mohou stavební úřad seznámit s cennými informacemi z oblasti ochrany životního prostředí v dané lokalitě. I díky jejich návrhům tak mohou být výsledné stavby šetrnější k přírodě“.

Spolky, které by chtěly úmyslně zdržovat nebo mařit projednání konkrétního stavebního záměru, jsou podle něj spíše výjimkou. Já se domnívám, že sporné ustanovení stavebního zákona nevede k naplnění toho, co zákonodárci zamýšleli, tedy ke zrychlení územních a stavebních řízení.

V mnoha případech dochází k povolení kácení dřevin tím, že se příslušný orgán ochrany přírody do 30 dnů nevyjádří, a tak se má za to, že souhlasí. Takže místo zvýšené ochrany dřevin ve vazbě na změnu klimatu se povolování kácení dřevin povoluje mlčením, bez uložení náhradní výsadby, bez poplatku za kácení. Celé Česko sází mnoho stromů ve svém volném čase, anebo se případně vysazují za veřejné peníze v rámci projektů na zadržení vody v krajině, revitalizace a podobně!

Developeři, investoři a byznysmeni, co chtějí kácet, protože chtějí stavět a vydělávat, tak se smějí. Mohou kácet, nemusí provádět náhradní výsadbu ani platit poplatky. A vy, blbečci z nevládních organizací, vezměte lopatu a běžte pěkně sázet. My vám budeme tleskat (a za zády se pošklebovat).

Nepochybně jde o vážný systémový problém, protože ani aktuálně projednávaný návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku a návrh věcné novely stavebního zákona nezaručují právo účasti spolků v řízení o povolení kácení pro účely výstavby. Tento stav destrukce standardů právní ochrany dřevin považuji za nepřijatelný. Proč?

Porušuje se tím Aarhuská úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, kterou ČR ratifikovala. A místo toho se přijímají různé bezzubé dokumenty jako je „Národní akční plánu adaptace na změnu klimatu“, kde se uvádí, že je nutno posílit právní ochranu dřevin, včetně uzákonění poplatků za kácení dřevin při nemožnosti uložení náhradní výsadby.

To je ovšem jen informační mlha pro ošálení naivků. Právní praxe jde jinam: pokácejte co můžete a pánbůh (a také vláda a parlament) vám požehná. Haleluja!

Mojmír Vlašín
ekolog, aktivista, spisovatel a člen Zelených