K rychlejšímu poklesu proti původním předpokladům přispěla především hospodářská krize a s ní související zpomalení ekonomiky. V roce 2009 tak bylo v členských státech vyprodukováno o 17 procent skleníkových plynů méně než v roce 1990. Podle ENVI by tak měla EU v tlaku na snižování emisí pokračovat.
Důraz na snižování emisí ale neznamená, že by Evropská unie chtěla být stále více ambiciózní, nebo zelená. Jde i o velký ekonomický potenciál v této oblasti. Odhaduje se například, že snižování emisí může přispět k vytvoření až šesti milionů nových pracovních míst. Evropa tak prosazuje model, kdy proti sobě ekologie a ekonomie nestojí, ale vzájemně se doplňují.
"Když to jde v Německu může to jít v celé EU," říká europoslanec Pavel Poc. Evropa také dostává svým závazkům učiněných v Cancúnu a ukazuje, že je ochotna udělat více než rozvojové země, které nemají dostatečné finanční prostředky, a za současný stav věcí z velké části nenesou zodpovědnost.
EU tak nadále zůstává v oblasti klimatických změn vzorem, ke kterému se obracejí zraky ostatních zemí a postupně přejímají legislativu EU za svou.