"Bohužel nebylo možné udržet jednání o návrhu v čistě technické rovině," potvrzuje zpravodaj směrnice, český europoslanec Pavel Poc. "Před dvěma měsíci by patrně všechno bylo projednáváno mnohem klidněji a s chladnější hlavou."
V důsledku emotivních vystoupení některých evropských zákonodárců, především ze sousedního Německa, tak v první fázi dokonce hrozilo, že z původního návrhu, který se zabýval technickými otázkami nakládání s radioaktivním dopadem a stanovením rámcových bezpečnostních pravidel pro jejich dlouhodobé ukládání, nezůstane kámen na kameni.
"Nicméně nakonec se mi podařilo najít kompromis mezi technickou racionalitou a politikou emocí," říká Poc, který v těchto jednáních jako zpravodaj směrnice sehrál zásadní roli. Parlament následně, pod vlivem japonských událostí, přijal řadu pozměňovacích návrhů směřujících k posílení informovanosti veřejnosti i zajištění vyšší bezpečnosti.
Závažný problém pro Českou republiku i sousední Polsko však hrozil kvůli tomu, že do směrnice byl včleněn návrh úplného zákazu vývozu radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva mimo členské státy EU.
"To by ovšem znemožnilo existenci některých dlouhodobých smluv o spolupráci s Ruskem, které jsou specielně pro ČR poměrně důležité," upozornil během jednání zpravodaj směrnice Pavel Poc. Ten proto parlamentu předložil operativně pozměňovací návrh k této otázce, který věc řeší v souladu se směrnicí 2006/117/Euratom.
"Tedy existenci takových smluv umožňuje. Bude nicméně důležité, zda si tento návrh osvojí i příslušný výbor ITRE," dodává poslanec Evropského parlamentu Poc a přiznává, že projednávání této směrnice bylo zřejmě jedním z nejtěžích okamžiků, jaké za svou činnost v parlamentu zažil. "Když se začnou míchat technické věci s emocemi, znamená to vždy více problémů než užitku. Ale jsem rád, že nakonec se podařilo najít rozumný kompromis."