Plenární shromáždění Evropského parlamentu tento týden schválilo návrh legislativy vyžadující povinnou spolupráci od roku 2018.
Od skandálů Swissleaks, Luxleaks, Panama Papers a Bahamaleaks, odkrývajících v kolika případech došlo k praktikám agresivního daňového plánování a organizovaných podvodů, uplynulo mnoho vody. Přestože by se tedy mohlo zdát, že momentálně toto téma vypadlo z hledáčku evropských zákonodárců, není tomu tak.
To, že minimálně poslanci Evropského parlamentu neplánují dovolit členským státům nadále přivírat oči před nezaznamenanou cirkulací obrovských peněžních toků, potvrdilo říjnové hlasování ve Štrasburku. Pro zvýšení daňové transparentnosti hlasovala pohodlná většina.
“Už jen s ohledem na nedávné skandály je naprosto jasné, že si v boji proti daňovým únikům a s nimi spojenému praní špinavých peněz nesmíme dovolit zaujmout laxní stanovisko. Momentálně má Evropská unie na stole tak strašlivý výčet závažných problémů, globálním oteplováním začínaje, migrací a bezpečností konče, že vědomé dovolení okrádání národních rozpočtů, by bylo čiré šílenství,” komentuje výsledek hlasování europoslanec Pavel Poc.
Evropský parlament tak nastavil svým postojem poměrně vysokou laťku členským státům zasedajících v Radě a motivoval je ke zlepšení původního návrhu Evropské komise. “Je potřeba, aby se jednou pro vždy stala výměna informací v daňové oblasti nejen povinná, ale i automatická. Stejně tak je nutné odstranit zbývající překážky, které napříč Evropou až příliš často berou formu rozdílné míry přístupu daňových úřadů ke klíčovým informacím,” dodává k dokreslení současné situace Pavel Poc.