Respektive jde o zákon, který zamezuje jednotlivým státům USA zavádět na svém území povinné značení těchto potravin na obalech. Zákon sice „nařizuje“ značení potravin, které byly vyrobeny z GMO, ale složení výrobku se můžete dopátrat pouze, pokud jste vlastníkem chytrého telefonu. Popis složení výrobku je totiž ukryt pod QR (Quit response) kódem, což je šifrovaný obrázek, který lze rozklíčovat pouze stažením aplikace do telefonu a jeho následným oskenováním.
Tento zákon zásadně omezuje práva na informace a zatajování GMO spotřebitelům. Podpis zákona, kterému se v USA říká příznačně „DARK ACT" je jasnou výhrou biotechnologického průmyslu a potravinářských společností. A Obama ukradl právo spotřebitelům se rozhodnout, zda si dobrovolně zakoupí výrobek s GMO, či nikoliv. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že téměř 90 % Američanů chtějí na obalu označení přítomnosti GMO ve výrobku a více než 4 miliony lidí se připojilo k petici vyžadovat označení GMO potravin, včetně samotných potravinářských firem. Je nutno zdůraznit, že označení vyžaduje dalších 64 národů, včetně EU, Ruska a Číny. Zda jsou obavy spotřebitelů z konzumace GMO potravin oprávněné nebo ne, o tom vedou vědci stále spory. Jde především o GMO plodiny vykazující odolnost k herbicidům na bázi glyfosátu anebo odolné proti hmyzím škůdcům v důsledku vnesení bakteriálního genu pro produkci toxinu z bakterie Bacillus thuringiensis. Pro agroprůmysl je samozřejmě výhodné mít kultivar, který vydrží aplikaci herbicidu, jenž na poli zlikviduje všechno kromě dotyčné odolné plodiny. Jenže to taky znamená vnesení obrovského množství herbicidu do potravního řetězce. Stejně tak je výhodné mít rostlinu, která se sama brání proti motýlím škůdcům, ale ekologické důsledky zde prostě být mohou a o tom, zda Bt toxin může do nějaké míry poškozovat nejen střevo hmyzu ale i střevo savců, také není ani mezi vědci zcela jasno. Už proto by spotřebitelé jednoduše měli mít právo volby.
Názor na pěstování či chov geneticky modifikovaných organismů tedy rozdělují odborníky i laiky. Pro jedny je to šance jak nakrmit hladovějící Afriku, podle druhých tikající bomba, u které nejsme schopni odhadnout důsledky případného výbuchu. Ale nakonec vždycky jde bohužel hlavně o jeden prosaický aspekt a to je bussines. GMO potraviny dovolují intenzivnější hospodaření a vyšší výnosy. Zemědělství, které podlehne lákadlu „snadného výdělku" pomocí GMO, se okamžitě stává závislým na dovozu osiv. Ten, kdo GMO osiva produkuje a má na ně patenty, drží pak zemědělce v šachu. Pak už nejde ani tak o obchod, ale o globální, strategický zájem.
Otázkou tedy je, jaký je PRAVÝ důvod schválení „DARK AKTU"? Argumety které zazněly na jeho podporu jsou nesmyslné. Označení GMO nezvýší cenu potravin. Finanční zatížení díky změně obalu? Nesmysl, firmy mění etikety kvůli inovaci designu a marketingu pravidelně. A zvýšení produkce GMO rostlin hladovějící Afriku nenasytí.
V Evropském parlamentu se na téma pěstování GMO rostlin vedla a ještě povede obsáhlá diskuze a já se vždy radikálně stavěl proti tomu, aby se pěstování rozšiřovalo v celé Evropě. Uvidíme, zda Obamovi tento jeho poslední počin „ pro blaho Amerických obyvatel" projde.
