Celkem 62 návrhů předložil europoslanec Pavel Poc. Text Evropské komise, který navrhuje změnit režim proaktivního zveřejňování informací ze strany Evropského úřadu po bezpečnost potravin (EFSA), je podle něj potřeba upravit, jinak hrozí paradoxní situace. Legislativa, která má zprůhlednit systém schvalování potravin v EU, by naopak mohla omezit přístup veřejnosti k environmentálním informacím na vyžádání.
„Naším primárním cílem je transparentnost, včasné informace pro veřejnost i pro experty. Žádná informace, která se týká dopadů látek či produktů na životní prostředí či lidské zdraví, by neměla být veřejnosti skryta“, říká Pavel Poc. Možnost vyjádřit obavy o nezávadnost evropských potravin, ale i odmítnout nebezpečné látky obsažené v naší potravě, přispívá lepšímu rozhodování institucí zapojených do potravinového řetězce a dostupnosti kvalitních potravin.
„Ochrana konkurenceschopnosti i autorských práv či patentů je důležitá a musí být zajištěna, ale nikoli za cenu snížení bezpečnosti.“ Veřejné zdraví je oproti soukromým ziskům nevyčíslitelné. Nezávislým vědcům proto musíme dát možnost podrobit data zaslaná průmyslem kontrole. Jedině tak můžeme dát stopku podvodným praktikám jako je kupování studií. Zatajování „nepříznivých" studií ze strany průmyslu nově zamezí ohlašovací povinnost všech objednaných studií sloužících k (re)autorizaci látek.
„V dnešním světě, kde jsou bohužel hnacím motorem všeho peníze, je jedinou nadějí pro občany mít natolik robustní systém autorizací, že systém sám bude dostatečně odolný proti ovlivnění rozhodovacích procesů zvenčí a pokud k němu dojde, bude snadno odhaleno a napraveno.“
„Ve smlouvách je vtělen princip předběžné opatrnosti, tedy preference -hazard based approach-, nesmíme uhýbat k -risk based approach-“ Bohužel je možné jmenovat množství případů, kdy Evropská komise a členské státy tento princip ignorovaly a schválily látky, u kterých u kterých EFSA dospěla k závěru, že nelze vyloučit jejich toxicitu či nebyla schopna stanovit akceptovatelný denní příjem.