"Pokládám za neúspěch, že se nepodařilo zavést nové restrikce na bromované retardanty hoření (BFR) a PVC. Chápu sice nutné ohledy na některá odvětví průmyslu, vždyť i u nás, kde se BFR široce používají v tepelných izolacích. Tyto látky mají přesto jednoznačně negativní účinek na lidské zdraví," říká český zástupce ve výboru ENVI Pavel Poc, podle kterého u části pravocových poslanců zjevně převážily zájmy ekonomické lobby před potřebami obyvatelstva.
"Úkolem politiků, a to zejméně angažovaných ve výboru ENVI, je podle mého názoru spíše bránit lidské zdraví naž být emisary průmyslových lobby. Je to o to smutnější, že řada výrobců již o vlastní vůli od těchto látek začala upouštět, takže paradoxné členové EP podpořili ty méně zodpovědné výrobce," konstatuje poslanec Evropského parlamentu Poc.
Podle Poce se ještě horší přehmat stal v případě případě fotovoltaických článků z telluridu kadmia. "Kadmium je mimořádně kumulativní karcinogenní jed a ohrožení s ním spojené nelze podle mě přejít pouhým odkazem na ekonomiku solární energetiky. Jenže CdTe články se vyrábějí pod dollar za watt špičkového výkonu, mají z ekonomického hlediska nejlepší poměr cena/výkon. V EP nyní snad i pod vlivem ekonomické krize převládá poněkud zvrácené myšlení, pro které se zdají být podstatnější zájmy průmyslových lobby než ohrožení lidského zdraví a životního prostředí," říká Poc.
Směrnice RoHS, řešící omezení některých nebezpečných látek v elektronických a elektrických zařízeních, má globální význam při ochraně lidského zdraví a životního prostředí. Elektrické a elektronické výrobky končí často na skládkách, kde následně hrozí únik nebezpečných látek do okolního prostředí. RoHS se vztahuje jak na zboží vyrobené v Evropské unii, tak na to, které je do EU importováno ze třetích zemí. Zahrnuje všechen elektrický a elektronický odpad od fénů, přes kávovary až po pračky, pokud není ze směrnice výslovně vyřazen. Omezení se netýká průmyslových, telekomunikačních, zdravotnických či vědeckých zařízení s dlouhou životností, která se vyrábějí v malých množstvích a u nichž lze předpokládat, že neskončí na skládce a že budou odborně zlikvidovány.
Revize směrnice je však alespoň zčásti zklamáním. Výjimku z omezení se díky pravicovým stranám v EP podařilo prosadit zařízením, která vyrábějí energii z obnovitelných přírodních zdrojů, a to i přes to, že se například v otázce solárních panelů pozice jednotlivých frakcí zásadně liší.
Směrnice RoHS omezuje používání šesti hlavních látek, mezi nimi i kadmia, které patří mezi několik málo prvků, jejichž vliv na zdravotní stav lidského organismu je jednoznačně negativní. Jde o kumulativní jed, který se hromadí především v ledvinách, a který je navíc prokazatelně karcinogenní.
Při výrobě fotovoltaických článků má však kadmium v kombinaci s teluridem několik velmi výhodných vlastností. Zaprvé je taková výroba levnější a takto vyrobené fotovoltaické články mají relativně vysokou účinnost. Výroba solárních panelů s využitím kadmia je také vhodnější pro výrobu ve velkém měřítku. Na první pohled by se tak dalo říci, že je tento proces výhodnější, avšak to nemění nic na faktu, že je kadmium vysoce toxickou a nebezpečnou látkou, která může ohrozit jak zdraví člověka, tak i životní prostředí.
Malé solární panely s obsahem kadmia, používané například na střechách domů, znamenají vysoké riziko při vzniku požáru. Při hašení je zapotřebí postupovat extrémně opatrně, protože kadmium při kontaktu s pokožkou a s očima způsobuje dráždění. Navíc se při hoření uvolňují páry, které jsou pro člověka vysoce toxické, a vzniká tak možné nebezpečí nevratných účinků. Hasiči musí při zásahu používat speciální izolační dýchací přístroj a zbytky po požáru a kontaminovaná voda použitá k hašení musí být zlikvidovány na základě přísných předpisů.
Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D) včetně RNDr. Pavla Poce (ČSSD) proto jednoznačně požadovala, aby solární panely výjimku ze směrnice RoHS nedostaly. Společnosti, které se touto levnější výrobou s využitím kadmia a teluridu zabývají mají zatím poměrně malý podíl na trhu, což znamená, že by nedošlo ke ztrátě mnoha pracovních míst. Navíc bychom si mohli být jisti, že obnovitelné zdroje energie, které jsou jedním ze základních pilířů v přechodu k čistší výrobě energie, nebudou po roce 2020 představovat nebezpečí pro lidské zdraví a životní prostředí. Výjimky ze směrnice však budou předmětem revize až v roce 2014.
