S jakými cíly jste začínal/a své působení v Europarlamentu?
"Současné problémy týkající se globálních změn klimatu a adaptace na ně, není možné řešit pouze v lokálním měřítku. Jde o široké spektrum problémů týkajících se například systémů včasné reakce na živelné pohromy, řešení epidemiologických problémů, zabezpečení zásobování energií a další a další otázky.
Jsem původní profesí biolog. A z tohoto pohledu si uvědomuji, že jednotlivé státy neumí, a ani nemohou, na tyto globální změny efektivně reagovat. Současná společnost je totiž natolik provázaná, že i kdyby jeden stát přijal veškerá nezbytná opatření, pokud totéž neučiní i všichni kolem, bude jeho snaha téměř zbytečná.
Takže realizaci těchto kroků může zajistit jen organizace nebo instituce, jejíž působení přesahuje hranice národních států. V našem případě Evropská unie, v globálním za jistých okolností snad i OSN. A protože jsem se vždy zajímal o otázky týkající se adaptability, biodiverzity, i souvisejícími sociálními tématy, byl pro mně Evropský parlament logickou volbou. Je jedním z mála míst, kde mohu nějak smysluplně přispět k prosazení potřebných změn."
Které z plánů se Vám podařilo uskutečnit v tomto roce?
"Prosadit v celoevropském měřítku skutečně zásadní změny znamená přesvědčit o jejich nutnosti de facto celou Evropu. Často se jedná o týdny, měsíce někdy i roky. To je rozdíl například oproti českému parlamentu.
Proto považuji za velký úspěch, že se mi povedlo již v prvních dvanácti měsících mandátu například přimět Evropskou komisi, aby přezkoumala policejní kontroly v bavorském pohraničí, které jsou, dle mého názoru, v přímém rozporu s Schengenskou úmluvou.
Osobně si cením i nedávno prosazené ochrany kogeneračních teplárenských zařízení před aukcemi na povolenky v letech 2013 - 2020 v prvním kole jednání. Aukce by totiž lidem přinesly extrémní zvýšení cen tepla. Nicméně Evropská komise nyní přišla s návrhem na benchmark pro teplárenská zařízení založeným na plynovém kotli. Další na řadě jsou jednání Komise s členskými státy. Poté věc projedná Evropský parlament. Takže boj na toto téma pokračuje, zatím šlo jen o první kolo.
Zároveň se nám podařilo připravit i důležitou deklaraci týkající se boje proti karcinomu tlustého střeva. Ten, ač je snadno diagnostikovatelný, zabíjí ročně tisíce lidí v celé Evropě jen proto, že státy často nevěnují dostatečnou pozornost prevenci. Nyní usilujeme o potřebné podpisy v parlamentu.
K tomu všemu patří celá řada drobností většího či menšího významu. Například před několika dny jsme s mým týmem organizovali seminář a výstavu na téma výchovy nových odborníků pro jadernou energetiku. Podle mně je, za stávajícího stavu vědeckotechnického poznání, jádro jediným racionálním řešením českých i evropských energetických otázek. Jenže v Evropě je dlouhodobě nedostatek kvalifikovaných specialistů z oboru počínaje fyziky a konče strojírenskými inženýry."
3) Co považujete za svůj největší úspěch během působení v Europarlamentu?
"To by měl asi hodnotit někdo jiný. Nicméně pokud bych měl přesto něco vybrat, asi by to bylo prosazení pozměňovacího návrhu ohledně národních systémů civilní ochrany do Bílé knihy adaptace na klimatické změny. Nejde asi o příliš mediálně zajímavé téma, ale přitom velmi podstatné.
Všichni jsme v posledních letech svědky extrémních klimatických jevů. Nemá smysl v tuto chvíli spekulovat, jaký je podíl člověka na jejich vzniku, ale faktem je, že jich přibývá. A my musíme urychleně hledat způsob jak se s nimi vyrovnat.
Dostatečně funkční systém civilní ochrany v tomto směru hraje nezastupitelnou roli. Jde o přímou záchranu lidských životů, majetku, ale také o další preventivní opatření. Jenže zmiňované klimatické jevy překračují hranice jednotlivých států, a jejich dopad je často natolik devastující, že ho jednotlivé země ani nemohou samy řešit. Stejně jako nejsou schopné samostatně hledat opatření která by umožnila těmto jevům, v mezích našich technických možností, předcházet.
To, že se civilní ochrana stala součástí Bílé knihy adaptace na klimatické změny ale znamená, že ze složky řešící doposud výhradně lokální ochranu obyvatelstva, se stává postupně jedním ze základních prvků globální záchranné sítě. A od nynějška se s ní bude počítat i při přípravě veškeré další evropské legislativy týkající se ochrany a přizpůsobení se klimatickým změnám."
4) Jaké jsou Vaše cíle a ambice do příštího roku?
"Chci se zaměřit na prosazování větší ochrany vodních zdrojů. I když si to u nás často neuvědomujeme, jde o strategickou surovinu. Ačkoliv tento problém v EU ještě není zřetelně vidět, v jiných částech světa jde už dnes o vážný problém. Přitom dostatek či nedostatek pitné vody je limitujícím faktorem nejen pro rozvoj společnosti, ale i pro naši holou existenci.
Kromě toho se budu podílet také na řešení otázky nakládání s jaderným odpadem. Je to dost kontroverzní téma, které vyvolává velké emoce. Z dnešního pohledu vysoce rizikový materiál, pro budoucnost ale, s velkou pravděpodobností, naopak velmi cenná surovina. Už jen proto je nutné tomuto tématu věnovat velkou pozornost."
