Členské státy Evropské unie musí zvýšit bezpečnost svých jaderných zařízení a zajistit trvalé a bezpečné skladování vyhořelého paliva. Úvahy o možném odklonu od jaderné energetiky v návaznosti na havárii v japonské Fukušimě po vzoru Německa jsou ale v současné době nebezpečné zejména z hlediska energetické bezpečnosti EU. Uvedl to dnes ve Štrasburku český europoslanec Pavel Poc v souvislosti s projednávanou otázkou jaderné bezpečnosti.
"O tom, kam mohou vést unáhlená rozhodnutí o odstavení jaderných elektráren ostatně jasně svědčí současná situace v Německu," poukazuje europoslanec Poc na fakt, že tamní energetici přiznali, že část německé sítě se nachází kvůli odpojení části jaderných elektráren na hranici rozpadu. Její stabilitu se tak, dle vyjádření listu Die Welt, daří udržet pouze za cenu masivních denních dodávek ve výši až 5000 MW elektřiny z Francie a České republiky.
"Je to do jisté míry i daň tomu, že Němci ve velkém vsadili na alternativní zdroje. Jenže ty nejsou schopny zajistit rovnoměrnou dodávku do sítě a tu musí následně vyrovnávat právě velké zdroje jako jsou jaderné nebo uhelné elektrárny," říká Poc, který je zastáncem dalšího rozvoje jaderné energetiky.
"Jaderná energie rozumně doplněná obnovitelnými zdroji je v současné době jedinou reálnou možnost í jak zajistit naši budoucí energetickou spotřebu. "
Podle Poce navíc současné volání po odstavení jádra s poukazem na havárii ve Fukušimě silně zavání populismem. "Tato havárie je skutečně problém. Ale musíme si uvědomit, že souhrn událostí, které k ní vedly, je zcela výjimečný. Navíc v tak exponovaných podmínkách z hlediska seismiky se, kromě Japonska, asi tří elektráren v jižní a jihovýchodní Asii, plus dvou elektráren na západním pobřeží USA, nenachází žádné jiné jaderné zdroje," říká Poc s poukazem na fakt, že ve světě je v provozu téměř pět stovek jaderných reaktorů se souhrnným instalovaným výkonem téměř 373 tisíc megawatt.
Jen v České republice tak jádro kryje více než 20% z celkové roční spotřeby která se pohybuje přibližně na úrovni 13,5 TWh. Provozovatel domácích elektráren, společnost ČEZ tak pro srovnání uvádí, že k výrobě stejného množství elektřiny jaké vyprodukují tuzemské jaderné elektrárny, by bylo nutné spálit zhruba 190 milionů tun hnědého uhlí, což znamená produkci zhruba 240 milionů tun CO2.
"Navíc bezpečnostní standardy v zemích Evropské unie, včetně České republiky, jsou na vysoké úrovni," říká Poc. "A nic nebrání jejich další mu zlepšování s vývojem našich technologických možností."
Jak Poc dále uvedl, "...v EU se musíme nyní soustředit na řešení bezpečného ukládání radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva, v tom máme velké rezervy," dodává europoslanec Poc, který je ve výboru ENVI zpravodajem směrnice o nakládání s vyhořelým palivem a jaderným odpadem.
