10 let v EU

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

 Díky členství v EU může český občan svobodně cestovat, podnikat, pracovat nebo studovat napříč celou Unií. Můžeme si založit podnik ve Francii za stejných podmínek, jako francoužští občané, můžeme studovat na skvělých školách v Dánsku za stejných podmínek jako místní Dánové. Po celé Evropě máme stejná práva, můžeme pracovat, žít a volit do místní správy a europarlamentu kdekoli na území EU. Naše děti mohou studovat v jiných zemích díky programu Erasmus. Naše věda může využívat spoustu dotačních možností v rámci programu Horizon. Když cestujeme mimo EU, máme právo na konzulární ochranu ze strany kteréhokoli státu EU.

Zbytnělá byrokracie je bohužel v drtivé většině případů výplodem českých zákonodárců při aplikaci evropských předpisů. Zbytečným přidáváním podmínek, kliček a dalšími komplikacemi si sami ztěžujeme život. To je také problém využívání evropských dotací. Na samotných dotacích přece není nic špatného. Kohezní financování mělo a má za cíl sblížit životní úroveň nových a starých zemí. Jestliže jsme my sami doma připustili, že hodně dotačních peněz zvýšilo životní úrověň pár gaunerům, není to chyba Unie, ale naše. Není chyba Unie, ale naše, že jsme zmrazili platy celé populace, včetně například vědecké obce a tak staré státy čerpají z vědeckých programů řádově víc peněz prostě proto, že u nich i uklízečka bere pomalu řádově víc.

Navrhujete vydat se cestou Svýcarska. Ale je potřeba nejdřív říc v čem. Pokud byste řekla, že bychom měli následovat Švýcarský model a více využívat institut přímé demokracie, budu ochotně souhlasit. Ale pokud budete navrhovat jít Švýcarskou cestou ve vztahu k Unii, tak musíte nejdřív vědět, že Švýcarsko v tichosti aplikuje předpisy EU aniž by mělo možnost jejich vznik nějak ovlivnit, jednoduše proto, že nemůže jinak. Podmínky společného trhu jsou definující a ani bohaté Švýcarsko se nemůže natvrdo uzavřít ve svých hranicích. Následovat Švýcarskou ekonomiku? Jistě, ale v její výkonnosti, nikoli ve struktuře. ČR prostě nikdy nebude světovým bankovním centrem. Ve Švýcarsku žije 23% cizinců a je zcela závislé na práci "gastarbeitrů", u nás je to pouze ca 4 % a nemyslím si, že by bylo dobré jít v tomto směru švýcarskou cestou. 

Co se týče Vaší poslední otázky, když chcete hodnotit práci europoslance, musíte ji sledovat během celého období, ne jenom během pár měsíců volební kampaně. Ale přesto snad pár věcí jako příklad. Na rakovinu tlustého střeva umírá v EU ročně 150.000 lidí. Nemuseli, by, v raných stádiích to jde dobře léčit. Uvedl jsem proto tuto zhoubnou nemoc prostřednictvím parlamentní deklarace znovu do čelní politické agendy Evropské unie. Mimo jiné i proto byl v ČR letos konečně zahájen program adresného zvaní k vyšetření na tuto chorobu, Česká republika se stala doslova centrem evropského screeningu, založil jsem tradici evropských kongresů na toto téma v Brně. Když bylo Evropskou komisí navrženo nařízení týkající se rozmnožovacího materiálu rostlin, takzvaná semínková směrnice, vzdemula se proti tomu vlna odporu odborné i laické veřejnosti. Byl jsem první, kdo navrhl odmítnutí tohoto nařízení a s mnoha kolegy jsme to v Evropském parlamentu prosadili. Jako zpravodaj řady materiálů týkajících se energetiky jsem navrhl a prosadil řadu pozměňovacích návrhů a řadu jiných zablokoval tak, abych ochránil českou jadernou energetiku. Jako zpravodaj nařízení o invazních nepůvodních druzích jsem doslova přepsal nebezpečný návrh Evropké komise tak, aby byla posílena evropská spolupráce na likvidaci něbezpečných invazních druhů jako je bolševník nebo plzák španělský a zároveň aby nebyl ohrožen chov například papoušků nebo pěstování některých oblíbených rostlin. S dalšími kolegy jsem prostřednicvtím interpelací vyvinul na Evropskou komisi tlak, který vedl k zákazu některých nejnebezpečnějších pesticidů, které zabíjejí včely.