Pomoc Kypru

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Firmy na Kypru mohly odvádět jen 9,9 % namísto například 30 %, které firmy platí v Německu. Dále kyperský bankovní systém přilákal obrovské množství kapitálu, který přesáhl HDP celé země až osmkrát. Velká část vkladů pochází z Ruska a je také pravděpodobné, že určitá část vkladů pochází i z nelegální činnosti. S příchodem krize a zejména díky situaci v Řecku, na které je Kypr tradičně těsně navázaný, se banky dostaly do velkých problémů. Vzhledem k rozměrům bankovního systému je nastalá situace pro Kypr samostatně neřešitelná.

Země eurozóny nechtěly zachraňovat Kypr jen z peněz svých daňových poplatníků a žádaly, aby také sám přispěl částkou 5,8 mld. eur. Eurozónou navrhované řešení bylo zdanění vkladů nad 100 tis. eur, tedy těch vkladů, které jsou krachem banky ohroženy nejvíce, protože vklady s nižšími částkami jsou pojištěny. Zdanit částky pod 100 tis. eur byl nápad Kypřanů a tomu, že to vyvolalo nevoli, se nelze divit. Zdanit vklady jistě není ideální, ale dalších možností moc není. Kypr se také snaží přimět k pomoci Rusko, které se k tomu také moc nemá. Další zvažovanou možností je využití majetku z penzijních fondů, které je asi mnohem problematičtější než daně z vkladů. A možností je samozřejmě krach země, což bude mít za následek obrovské finanční ztráty vkladatelů, proti kterým by 9,9% daň byla velice milosrdná ztráta. Plánu na zdanění vkladů se mnoho subjektů v Evropě bojí, což bylo vidět na nervozitě na finančním trhu, protože by to byl precedens pro takové kroky i v jiných zemích. Finanční trh a bankovní systém si zvykly, že jejich přehmaty se platí z veřejných peněz, nijak se jich to nedotkne a jede se dál.

Nad vlivem případného bankrotu Kypru na další země EU visí velký otazník. HDP Kypru představuje pouhých 0,2 % HDP eurozóny, proto by jeho pád nemusel eurozónu významně ovlivnit, nicméně finanční trhy jsou nevyzpytatelné a mohlo by to vyvolat paniku, která by se rozšířila do dalších evropských zemí v krizi. To si jistě nikdo nepřeje.

Důvodem, proč EU nepostupovala stejně i v dalších zemích potřebujících pomoc je ten, že problémy Kypru jsou odlišné. Problémy ostatních zemí byly jejich veřejné dluhy, nedůvěra trhů k nákupům jejich dluhopisů a následné vysoké úroky, které státy z dluhopisů musely platit. Problémem Kypru není primárně veřejný dluh, ale jeho obrovský bankovní sektor, který se dostal do potíží. Jestli lze Kypr k některé zemi přirovnat, tak jedině k Islandu, který si bankrotem nakonec prošel.

Přes všechny problémy, kterými si eurozóna prochází, musí být přijetí eura strategickým zájmem České republiky. Náš zahraniční obchod probíhá z více než 80 % se zeměmi EU a z toho se drtivá většina odehrává ve společné měně euro. Náš průmysl by uvítal, pokud by nemusel platit zbytečné transakční náklady za výměnu peněz a obávat se nepříznivého vývoje kurzu. Jediný, kdo na tom vydělává, jsou banky, pro ostatní to výhodné není. Kdo si ještě vzpomene na Klausovo prohlášení z roku 2009, že nás proti krizi chrání naše koruna? Nikdo sice nechápal, jak by nás koruna mohla chránit, ale mnoho lidí ten nesmysl přijalo jako argument, proč si držet korunu. Koruna nás nezachránila, nejsme Švýcarsko, a odmítat společnou měnu pro nás není tak výhodné. Navíc kolem eurozóny vzniká nové jádro EU a naším skutečným zájmem je být v jádru a nikoliv na periferii, proto bychom měli euro přijmout.