V článku MF DNES 22. ledna bylo uvedeno, že recepty ODS a ČSSD proti krizi "se v podstatě shodují - až na detaily. Obě strany plánují obří, ale jen virtuální úspory na veřejných zakázkách a hospodaření státu." Toto srovnání je nutné zásadně odmítnout.
Rozhodují reálné činy, ne slova. Obě strany za sebou mají vládní zkušenost, proto lze měřit fakta, ne domněnky. A ta hovoří jednoznačně. Budování neúnosně drahého a byrokratického "sociálního státu" za vlády ČSSD bylo nahrazeno rozpočtově uměřenou politikou ODS. Reálné, nikoli virtuální úspory jsme prokázali snížením sociálních mandatorních výdajů v letech 2008-2010 zhruba o 130 miliard korun. Razantní snížení daní rodinám s dětmi umožnilo vyplácet sociální dávky adresněji. Jen na dávkách státní sociální podpory ve stejném období stát uspoří 60 miliard korun. O třetinu poklesly výdaje na nemocenské, pracovní neschopnost se totiž snížila o polovinu. O tom, že i dnes a v budoucnu myslíme úspory ve výdajích státu vážně, svědčí i náš přístup k Janotovu balíčku. Vystupujeme proti dalším návrhům zvyšujícím už tak gigantický dluh. Za klíčovou považujeme strategii vyrovnat rozpočty do roku 2017. Proto navrhujeme zákon o rozpočtové kázni, který podstatně zkomplikuje vytváření schodkových rozpočtů. Pokud hovoříme o zvýšení příjmů státu, za efektivnější považujeme posílit nepřímé daně, mimo jiné postupným sbližováním sazeb DPH. Zvyšovat daně a odvody firmám v podání ČSSD prohloubí krizi a zvýší nezaměstnanost. Firmám je naopak nutné ulevit pružnějším pracovním právem a dalším snižováním byrokracie. Především na nich záleží, kolik lidí bude pracovat, stát může mít jen podpůrnou roli. I díky námi zavedenému motivujícímu sociálnímu systému dnes patří nezaměstnanost v Česku k nejnižším v Evropské unii, zatímco za vlád ČSSD byla naše země dlouhodobě ve druhé polovině pelotonu.
Zodpovědní politici musí mít odvahu říkat občanům nepopiratelné, i když nepříjemné pravdy. Pokud nepřijmeme skutečnou důchodovou reformu s posílením soukromých investic, náš důchodový systém v budoucnu zkolabuje. Chceme ji dokončit do roku 2012. Kdo se z dnešních třicátníků a mladších bude spoléhat jen na průběžný státní systém a nebude myslet na zadní kolečka, klesnou jeho příjmy v důchodovém věku pod hranici bídy. Kdo tvrdí opak a straší přitom údajnou "privatizací důchodů", bezostyšně lže.
Bude nutné dále posílit adresnost sociálního systému. Musíme dále rozšířit vyplácení některých sociálních dávek nepeněžním plněním, aby byly skutečně spotřebovány na svůj původní účel.
Spoluúčast pacientů na zdravotní péči není "sprosté slovo", zprofanované komunisty a socialisty. Skrytě existovala už za jejich vlád, protože žádné zdravotnictví není zadarmo. Její rozumné nastavení přitom šetří peníze na nejkvalitnější léčbu závažných onemocnění. Dopady uvažování jejích odpůrců zní: Ušetřím za paralen, ale nebudu mít na kvalitní léky proti leukemii.
ČSSD se k výzvám nejbližší budoucnosti nehlásí, ignoruje je, bojí se říkat pravdu. Proto je srovnání ODS s její politikou nepatřičné. Neodpovědná politika ČSSD vede zemi do bankrotu. My měníme optiku pohledu na fungování státu ze "státu sociální závislosti" na "stát svobody volby". Kdyby Topolánkova vláda neprosadila reformu veřejných financí, úřadoval by u nás Mezinárodní měnový fond - podobně jako v Maďarsku, kde razantně škrtá sociální dávky, důchody a platy - už dnes.
RNDr. Petr Nečas, místopředseda ODS a poslanec PČR
