Poslední roky a měsíce podle premiéra ukázaly, že Evropská unie i Eurozóna nebyly na nenadálé situace dobře připraveny. „Navíc se potvrdilo, že měnová Unie ve své struktuře nutně vede k Unii dluhové a transferové, jež zase těžko může fungovat bez Unie hospodářské a fiskální. Taková série jakýchsi „nutností“ však nutně vede k úvaze, jak daleko jsme si vlastně na počátku přáli v integraci zajít,“ dodal premiér.
Vize další budoucnosti Unie je v tuto chvíli podle Petra Nečase nejasná. „Pojmem hospodářského „vládnutí“ či dokonce „vlády“ rozumí dnes každý něco jiného. Těší mne, že se alespoň všichni začali shodovat na tom, že klíčem k rozvoji není ani přerozdělování, ani rigidní trvání na principech sociálního státu, ale konkurenceschopnost. Přesto přetrvávají odlišné pohledy na to, jak tuto konkurenceschopnost na úrovni EU prosazovat, zvláště když právní rámec Unie nedává jasné mantinely,“ řekl premiér.
Část států volá po prohloubení vnitřního trhu. K nim Česká republika nepochybně patří. Premiér se domnívá, že právě nefunkční vnitřní trh je důvodem řady podstatných problémů v evropské konkurenceschopnosti. Citlivá pro Českou republiku zůstává ve vnitřním trhu pouze otázka zdanění. Nikoli proto, že by se Česká republika nechtěla o tomto tématu bavit, ale proto, že je třeba na věc nahlížet komplexně.
„Celá otázka daní je navíc navýsost citlivá, neboť jde o klíčový nástroj státní politiky. Nemyslím si však, že právě ona je tím problémem, který by snižoval evropskou konkurenceschopnost. Daňová konkurence mezi státy je naopak podle mého názoru velmi prospěšným fenoménem zabraňujícím tomu, aby vlády zvyšovaly daně nad rámec toho, co ekonomika dokáže ještě snést,“ uvedl předseda vlády.
Vnitřní trh je oblast, pro kterou má Unie kompetence a kde můžeme být velmi aktivní. Pro funkčnost vnitřního trhu je podle Petra Nečase vhodné, pokud státy mezi sebou koordinují i politiky, kde evropské právo harmonizaci právních předpisů nepřipouští. Mezivládní koordinace hospodářských politik má ještě jeden podstatný důvod, a to je stabilita měnové Unie. „I nám, nečlenům eurozóny, velmi záleží na stabilní evropské měně, na níž závisí i česká koruna a česká ekonomika,“ dodal Nečas.
Na závěr premiér řekl, že je pro něj klíčové, aby rozhodující úlohu v rozhodování o hospodářské politice hrály politické instituce legitimované evropskými národy. Pokusy o zavádění osvícených technokratických experimentů v podobě vlády "nestranických expertů" a pouze administrativních institucí totiž podle něj vedou ke stále většímu oddělování rozhodování od občanů. „A zde nepomohou ani veřejné konzultace s občanskou společností, ani evropské občanské iniciativy. Pomůže větší zapojení vlád a politiků do evropské agendy, větší zájem parlamentů a především větší jednoduchost systému. Vždyť kdo se dnes ještě může vyznat ve změti nazývané „economic governance“!“ dodal premiér.
