Ostatně když od loňského hospodářského růstu evropských zemí odečteme
výši jejich vládních deficitů, tak zjistíme, že na tom Česká republika
není špatně.
Nejen že překonáváme státy v dluhové krizi, ale máme také lepší
výsledek než například Velká Británie, Slovinsko, Francie, Nizozemsko
nebo sousední Slovensko.
Když se podíváme na aktuální data za třetí čtvrtletí letošního roku,
tak eurozóna jako celek je v recesi. Nedá se tedy říci, že by recese v
České republice byla něco výjimečného. Je to spíše důsledek našeho
velkého obchodního propojení s eurozónou.
Například sousední Polsko sice v recesi není, nicméně částečně díky
tomu, že investovalo mnoho prostředků do výstavby stadionů a další
infrastruktury související s letošním mistrovstvím Evropy ve fotbale.
Tyto investice šly nicméně na úkor zvyšování schodku státního rozpočtu a
byly navíc jednorázové. Polsko je také mnohem větší ekonomikou, na
které hraje výraznější roli domácí poptávka. Česká republika je oproti
tomu více propojená se světem přes zahraniční obchod. Vedle tohoto
krátkodobého pohledu existuje také dlouhodobý hospodářský růst, založený
na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti, vzdělávající se
společnosti, inovacích. Takový hospodářský růst chceme a podporujeme.
Proto také v září vznikla na můj popud pracovní skupina NERV pro oblast
prorůstových opatření. Připravila návrh 80 opatření, která již
projednala tripartita, porada ekonomických ministrů a v nejbližší době
se dostanou na jednání vlády.
Mezi konkrétní kroky patří například nástupnický program Zelené
úsporám, který podpoří od příštího roku zateplování budov celkovou
částkou 28 miliard korun v letech 2013–2020. Dalšími programy jsou
například podpora technického vzdělávání, snižování byrokracie v
podnikání, zjednodušení stavebního zákona, snížení počtu operačních
programů nebo jedno kontaktní místo pro exportéry.
Jak je vidět z návrhů i konkrétních kroků, chceme nastavit podmínky pro
dlouhodobý udržitelný růst, který nebude pouze dočasně podpořen
finančním dopingem. Zajímají nás přitom názory českých firem.
Hospodářský růst totiž není cílem sám o sobě. Tím je jednak zvyšování
životní úrovně občanů, a také podpora zaměstnanosti. Řada zemí, které
mají vyšší růst než Česká republika, má totiž výrazně vyšší
nezaměstnanost a veřejný dluh. Jen na okraj, průměrná míra
nezaměstnanosti v eurozóně je dnes téměř dvakrát vyšší než u nás.
Vláda je schopna reagovat na vývoj v Evropě, a proto jsme veřejně
deklarovali, že jsme ochotni zmírnit tempo snižování schodků rozpočtu.
Nechceme škrtat za každou cenu. Chceme dělat rozumné úspory,
optimalizovat chod státu, rušit zbytečné státní agendy, stejně jako
úřady, které je vykonávají. Podporujeme růst hospodářství, ne růst dluhů
za cenu masivních jednorázových investic.
RNDr. Petr Nečas
předseda vlády
předseda strany
člen regionální rady
poslanec PČR
Vyšlo v Hospodářských novinách
