Je možné, že omylem i čeští filosofové6/ jsou schopni tuto kauzalitu, která je srozumitelná jistě 95% českých voličů – což jest něco málo přes 8 000 000 osob, použít. Tedy má-li Homo sapiens (nebo obecně – nekvantifikovaná skupina tohoto živočicha) problém, jeho sapiens ho vyřeší, ho řeší, se snaží urputně problém vyřešit. V historii lidstva se mu to mnohokrát podařilo.
Globalistika musí mířit na obyvatele dané země, daného státu. Její texty, věřím, budou srozumitelné většině občanů civilizovaného státu.
Počty výtisků filosofických knih v Česku, sám Filosofický časopis – to jsou texty pro stovky lidí v České republice. Stovky čtenářů. Víc osob na to v Česku nemá.
Věty o islámu a chudých
I my musíme vycházet z principu tady a teď.
V milionech (samozřejmě, že mě utěšuje zjištění, že je nikdo na této planetě nemá všechny, zrovna tak jako já) partikulárních informací – a to jenom o tomto jednom zahraničně-politickém světovém, nikoli však celosvětovém, problému ve velké pyramidě informací - pro případné čtenáře tohoto textu, jest prozíravé – dosíci nalezení onoho vrcholu informační pyramidy – a tím se nakonec pokusit o závěr. Pokusit se o vyřešení.
První globalistický, ekologický zákon(in 3/) definuje zásadu, které snad všichni věříme a ctíme ji – u prostřeného stolu může být, bylo a vždy bude jen velmi omezený počet židlí pro jedlíky. Zásadu, kterou každý kapitán lodi na širém moři ctí – má-li jeho loď nosnost 300 pasažérů, v krizové situaci respektuje a nalodí i dalších 300, při onom tři sta prvém navíc, tedy když už je na lodi 601 pasažerů, však jde celá loď ke dnu a pokud nejsou zrovna u břehu, na mělčině či nepřipluje-li jiná loď – všichni do jednoho utonou. Všichni. Země má omezené možnosti a žádný filosof, natož tak politický hazardér, s tím nic nenadělá. Skloňme se všichni před postulátem – ano - toto je přírodověda. Z výše uvedeného principu, ze kterého dnes musíme vycházet, vyplývá, že už nežijeme v devatenáctém století – kdy nás tu – Homo sapiens byla jedna miliarda. Dnes je nás 7 miliard a podle kritérií, která si nastavíme – jeden či dvě miliardy lidí žijí ve velké chudobě (co to je? - mnozí lidé na Zemi nevědí, co je trvale pitná voda, co je elektřina, splachovací záchod, teplá voda pro osobní hygienu a – více než jen 500 kalorií na den; my zde v celé Evropě máme denně zajištěno cca potřebných 2000 kalorií na den pro osobní výživu a relativně harmonický fysiologický a psychický vývoj našeho organismu, žijeme zde bez hladového strádání).
K oněm prokazatelným dnešním 7 miliardám kousků Homo sapiens na Zemi – jak říká Mika Waltari ve svém Egypťanovi – v úklonu s mýma rukama ve výši kolen, nechám
čtenářům této statě jenom k zamyšlení připomínku vyplývající z 28. verše první knihy Mojžíše, Genesis, první kapitoly. Jest o množení a plození lidí. Prokazatelně – stále s onou mou poklonou – si mohu dovolit s čistým svědomím a chladnou hlavou tvrzení – tuto větu nikdo nenapsal v době – kdy na Zemi žilo 7 miliard lidí.
Princip tady a teď nám kategoricky tvrdí, že se situace v posuzování činů a úmyslů v dějinách lidstva – vyvíjí.
6/ Naposledy například in: S. Synek: Obecnost morálního soudu u Davida Huma, Filosofický časopis, č. 2, 2017, p. 264, cituji: Než na otázku odpovíme, vydáme se odbočkou k eseji…, která obsahuje důležitá vodítka pro řešení našeho problému.