V honbě za vyššími zisky majitelů firem a příslušníků privilegované části naší společnosti je pravicová elita České republiky ochotna učinit cokoli hanebného k ožebračování svých spoluobčanů. Koaliční politici jdou na maximum možného a zkoušejí, co jsou občané ještě schopni unést. Chování vlády je neuvěřitelné! Chová se stejně jako drábové, kteří dřeli – za svého pána a pro jeho zisky – nevolníky.
Koalice (ODS, TOP 09 a starostové, VV) zneužívá vytvořené psychózy kolem hospodářské krize, aby zakryla vlastní zájmy – legislativní a rozpočtové záměry. Chce, vedle omezování zdrojů do veřejných financí, které se využívají mj. k solidárnímu přerozdělování ve prospěch potřebných, rozpoutat další kolo snižování ceny pracovní síly. Aby nejen státní a veřejná správa, ale návazně hlavně kapitál, převážně zahraniční, ušetřil na platech či mzdách, pojištění a benefitech. Pánové Petr Nečas, Miroslav Kalousek, Jaromír Drábek a další hovoří o vysokém pojistném, které zaměstnavatele zatěžuje, když jej odvádí za zaměstnance. Ale již nehovoří o dumpingově nízkých mzdách, které nemají v E15 obdoby. Měřeno i tzv. superhrubou mzdou (součet mzdy + odvodů zaměstnavatele) patří naše pracovní síla k nejlevnějším! A čeká ji další zlevnění (?).
Ke snižování mzdových prostředků ve státním a veřejném sektoru o 10 procent se přidává i snížení příspěvku zaměstnavatele do fondu kulturních a sociálních potřeb ze dvou na 0,9 procent oproti současnosti. Toto opatření se dotkne např. příspěvků na stravování zaměstnanců, příspěvku na penzijní připojištění, příspěvku na dovolenou, zdravotní prevenci apod. Dokonce se dotkne možnosti i jednorázové pomoci zaměstnanci při tíživé situaci v důsledku povodně. Netřeba připomínat, že tyto změny budou inspirovat i privátní sektor.
Připraveno je také zrušení daňového zvýhodnění u stravenek, snížení příspěvků na stavební spoření i výrazné zvýšení cen potravin, léků, knih, dětských plen a dalších komodit zvýšením snížené sazby DPH jako kompenzace za transformační náklady důchodové reformy. Zaměstnavatelům se mají snížit i odvody za zaměstnance na důchodové pojištění a dokonce prý se mají zrušit (je to vůbec možné?) odvody na nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Sníží se ještě více sociální dávky, zejména pro rodiny s dětmi, zdravotně znevýhodněné a seniory! Ale návrat k progresivnímu zdanění fyzických osob, zrušení stropů na odvody pojistného pro vícepříjmové skupiny a zvýšení daně pro právnické osoby, aby firmy nevyvážely tak velké zisky mimo republiku, to se nechystá.
Na řadě jsou tedy další škrty ve výdajích namísto zabezpečení vyšších příjmů návratem legislativy před rok 2007. Na řadě jsou další experimenty. Ano, to vše si může – díky nedávnému postoji voličů – po volbách do Poslanecké sněmovny česká pravice se svými 118 koaličními hlasy arogantně dovolit. Čtyřicet tisíc demonstrantů v ulicích Prahy ji nezastavilo, ale viditelně pobídlo k vyšší rychlosti. Co kdyby se příště sešlo mnoho set tisíc nespokojených odborářů a dalších zaměstnanců, nezaměstnaných, maminek na mateřské, důchodců i mládeže, či se dokonce začalo stávkovat? Vždyť jde o devastaci sociálního smíru a rozvrácení rozpočtů nejen veřejných, ale většiny domácností.
Druhé vážné varování by tedy měli voliči vládě projevit v říjnových volbách. Základní a již ponížená práva a jistoty zaměstnanců a občanů vůbec, vybojované předchozími generacemi, jsou v naší vlasti skutečně ohroženy.
Miroslav Opálka, stínový ministr KSČM pro resort práce a sociálních věcí a poslanec PČR
