Předčasné volby budou. Hurá. Sněmovna dala 140 hlasy podnět prezidentovi M. Zemanovi na své rozpuštění, které se má údajně odehrát 28. 8. 2013 a k volebním urnám půjdou občané asi v ony avizované říjnové dny 25. a 26. 10. 2013. Ti, co vědí, že se obvykle o volebních „nádobách“ vyjadřuji uctivěji – jako o volebních schránkách, musel jsem pod dojmem řady signálů a indicií přitvrdit a nazvat je urnami. Neboť, myslí-li si někdo, že v předčasných volbách snad dojde k naplnění dlouhodobých očekávání občanů, takže občané nejspíše budou svým hlasem tato očekávání pohřbívat.
Obávám se, že nedojde k nějaké drastické změně. Personálně se totiž sněmovna příliš neobmění, protože strany nasazují osvědčené letité kádry. Někdy má člověk dojem, že jde o lidi, kteří mají již ve svém rodném listě uveden údaj – „poslanec P ČR, jednou provždy“ anebo „občan pro ČR jako poslanec nepostradatelný“, a hodlají to mít uvedeno i ve svém listě úmrtním. Dělají pro to opravdu vše, možné i nemožné. Počínaje uplácením těch, kteří o tzv. volitelných místech na stranických kandidátkách ve stranách rozhodují, třeba tím, že jsou z nich „děláni“ asistenti, jsou doporučováni do různých funkcí ve společnostech státních, polostátních a tzv. a. s., apod.
Dalším signálem mohou být první informace o tvorbě volebních programů, kde je značná převaha populismu a slibů jdoucích často mimo realitu života, vytvořenou předchozím právním prostředím a nastavenou legislativou, nebo jako v případě církevních restitucí smluvními vztahy signovanými příslušnými státními a církevními funkcionáři. Ba dokonce dikcí ústavního soudu. Ale to nevadí např. představitelům KSČM slibovat všelidové referendum k církevním restitucím, které, když naplní kritéria závaznosti pro zákonodárné orgány a následně exekutivu, nemá šanci nic změnit na již běžícím majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Taky bych byl rád, kdyby k vyrovnání došlo za jiných podmínek, aby se staré křivdy nenarovnávaly křivdami novými a byla reflektována nepříliš dobrá situace hospodářství republiky. Jenže toto cesta není, i když se tak může tvářit, je a ještě více bude ze strany funkcionářů KSČM populisticky papouškována. On je totiž poloviční úspěch pro předvolení kampaň k předčasným volbám v KSČM po vzoru Zemanovy předvolební prezidentské kampaně jaksi přepokládán a očekáván. V kampani k volbě prezidenta taky nešlo o nějakou vládu, ale přesto byl u občanů vytvořen dojem, že tomu tak je. Sice se zadařilo a dalšími spíše nestandardními kroky, na hraně a často ve vazbě na porušování a nerespektování „idiotských“ ústavních zvyklostí bylo dosaženo konce vlády P. Nečase. Chci se domnívat, že to bylo jen z těchto důvodů a ne jiných, s ohledem na setkání prezidenta s vrchním státním zástupcem Ištvánem, který dozoruje celou kauzu „Nagygate“.
Na prostoru dvou měsíců zřejmě nebudou mít ani tzv. standardní současné parlamentní strany příliš času na nějakou promyšlenost, zejména právě u volebních programů. Bude se střílet od boku, ale na osvědčené a lety „mladé“ české demokracie ověřené cíle. Bude se „vařit“ z vody a setrvačnosti programů politických a hlavně z populisticky nastavovaných reakcí na průzkumy veřejného mínění, cože to vlastně ti občané chtějí a požadují. Tak jim to slibme, „slibem ve správný čas a na správném místě, kterým předvolební kampaň zejména je, nikdy neurazíš.“ Naopak. A navíc než dojde na účet naplnění předvolebních slibů, bude veřejnost opět manipulovaná jiným směrem. Přesvědčíme ji, že chtěla vlastně právě to, co ta či ona strana, resp. její přestavitelé ve sněmovně a vládě dělají.
Jsem jen zvědavý, jak se bude živnostníkům, drobným a středním podnikatelům líbit kroky (vyslovované KSČM a v jiné modifikaci i ČSSD) zavádění vyšších daní v základu až o 2%, jakási pásmová progrese, kde 35% daň již od 1 mil. zisku, což zejména u drobných podnikatelů není zase nějak nedosažitelná částka, ale může podvazovat jejich možnosti pro další rozvoj firmy a případné vytváření nových pracovních míst. A pokud by to takto mělo fungovat, jaký to může mít kvantitativní přínos do státní pokladny.
Ale uvidíme, čas ukáže. Něco však již ukázal např. v případě na enormní volební výsledek natěšené KSČM. Minimálně pozorný „divák“ zjistil, že nějaká reformovatelnost tohoto subjektu z pohledu personálního se nekoná. Když se třeba sejdou předseda KSČM V. Filip a předseda KSČ M. Štěpán a uzavřou nejen pakt o neútočení, ale jakési spolupráci v podobě angažmá stalinistických představitelů, „pátých kolon“ KSČ v řadách KSČM, je na světě zajímavé složení kandidátních listin. V Praze je lídrem známá, zásadová a plamenná M. Semelová hřímající stalinistickými slovy nejen v komunistických kuloárech, ale i od řečnického pultu v PS P ČR. Pokus přesunout ji na druhé místo a J. Dolejše, údajně proti vůli Filipa na posledním sjezdu KSČM zvoleného místopředsedu strany, který je přeci jen z jakési setrvačnosti vnímán jako cosi „nového a progresivního“ v KSČM, se nekonal. Odvážní se prý neodvážili. To s názorem členské základny Jihomoravského kraje, kde delegáti, resp. volitelé kandidátní listiny konečně „odklonili“ ex - předsedu M. Grebeníčka na nevolitelné 9. místo, se zatočilo v orgánech strany jinak. „Lobbista a klientelista“ Filip (o jehož dlouhodobých aktivitách ví prý Gréba své) a další „majitelé“ KSČM vše zvládli a Mirka Grebeníčka, „trpícího“ kdysi ve funkci předsedy strany za svého otce, což mu bylo předhazováno vždy, když se strana mohla někam pohnout, vrátilo zasedání ÚV KSČM tam, kam prý patří – na volitelné 2. místo kandidátky. Čím bude Grebeníček práci poslaneckého klubu KSČM platný, je otázkou, na níž nezná odpověď ani jmenovaný přesunutý kandidát. Ale což, „Vítězný 25. únor“ je každý rok, MDŽ je rovněž každý rok, 1. máj je dokonce státním svátkem a až bude třeba, aby od poslaneckého řečniště zaznělo rozhodné slovo na téma upálení J. Palacha nebo výročí 17. listopadu pomůže M. Semelová, aby nebyla tak nějak „ich bin so alein“. A taky mají ve sněmovně přestávky, tak třeba v rámci nich může jít o svého druhu show.
Ano, předčasné volby jsou za dveřmi, až zaklepou, zvedneme se ze židlí a půjdeme vhodit svůj další volební hlas na hranici pálící naše očekávání a naděje. Konečně jsme přeci zvyklí, jsme potomci Mistra Jana z Husi a na rozdíl od něj nemusíme za nějakými cizáky až do Kostnice, ale máme to se svými a doma. To se máme…! Nejvíce se ovšem bude mít ČSSD, až bude formovat novou vládu a orgány sněmovny. Tlačit ji budou nejen z Hradu, ale i od Štěpánů… (!?) (vb)
