Mostecký deník v sobotním vydání 28. 7. 2012 přinesl reportáž redaktorky M. Procházkové na téma aktuálního dění kolem „létajícího Čestmíra“ z Mostu, údajně mladého (podle některých dokonce) „židovského“ podnikatele (aktivity kdesi v Teplicích), který létal rád zadarmo, vypůjčoval si různé finanční částky, nevracel, neplatil leasing atd. Kauza táhnoucí se od cca ledna 2011. Neznalý a neinformovaný čtenář musí kroutit hlavou, jak je něco takového možné, aby člověku, který byl souzen a odsouzen, čeká na další soudní přelíčení a nebyl mu odebrán cestovní pas, a soudkyně mosteckého okresního soudu prý neví, kde dotyčný je, zda je vůbec v ČR. To vše dokázala paní soudkyně vydedukovat z jediného – na adrese v jednom údajně litoměřickém hotelu, kde dotyčný filuta má nažívat, si předvolání k soudu nepřebírá.
S jmenovaným človíčkem mám své, nepříliš dobré zkušenosti, které byly dokonce předmětem vyšetřování Police ČR a o jejichž podstatě si dodnes může PT čtenář leccos přečíst na webu mosteckého Týdeníku Homér na adrese Problém Balín. Nedošly svého dotažení k soudu jen proto, že vyšetřování mostečtí státní zástupci nebo soudci vždy včas zastavili.Vlastně k jednomu dotažení přeci jen došlo – vyšetřovatel jednotlivých kauz byl odejit ze služeb Police ČR s podmíněným trestem, údajně z důvodu vyhrožování státní zástupkyni (!?).
Jinak pan Matuška nebyl jen podvodníkem, ale i zdatným eskamotérem s informacemi a psaním mediálních ataků, lží a zaručených informací, které ve svém výsledku se zdaleka nepřibližovaly ani k polopravdám. Jeho jakési zmizení bylo jen otázkou času, protože uhlídat člověka s možnými psychopatickými projevy v jeho chování i psaných projevech, je dost komplikované, a možná příliš „piplavé“. Konečně o takovýchto typech se píše v díle autorů Františka Koukolíka a Jany Drtilové, vydaném nakl. Galen a přepracovaném vydání z roku 2008 „Vzpoura deprivantů“, s podtitulem „Nestvůry, nástroje, obrana“, kde lze najít charakteristiku deprivantů v politice, veřejném životě obecně (str. 57 až 61).
Mouřenín splnil své zadání a úkoly, leč tím, že se angažoval i ve vlastních aktivitách rovněž podezřelého charakteru, byl za ně dopaden a odsouzen, mohl by třeba ve slabé chvilce pustit i informace jiné. Tak nyní údajně není. Myslím, že se však objeví. V 90. letech minulého století, to v době, kdy si hrál na investigativního novináře, se též jakoby ztratil. Tenkráte se dokonce nechal do mosteckých prapodivných hrátek vtáhnout tehdejší šéf odborové centrály, kandidát a následně senátor za Mostecko, současný europoslanec R. Falbr a vyslovil tehdy podezření, že „pan Matuška skončil někde zabetonovaný v základech na staveništi, obhospodařovaném některou z firem nejmenovaného mosteckého podnikatele.“ Samozřejmě, že to byla hra (možná nebo určitě, kdo ví, právě toho podnikatele a pan Falbr se musel dokonce omluvit). Nakonec se pan Matuška jakoby zázrakem a náhodou objevil po několikaletém „exilu“ v USA opět v ČR, aby se nechal některými poznat na slavnostním otevírání průmyslové zóny Triangl. To údajně psychopati také rádi dělají, že se svými příštími oběťmi vedou jakoby přátelské vztahy nasazují na své spolupracovníky či zadavatele, aby otupili pozornost příští potencionální oběti.
Již jsem slyšel i některé hlasy tvrdící, že se lze domnívat, že nakonec se L. Matuška někde objeví nebo se ukáže, že jen mostecká soudní stolice a policie nedokážou k soudu předvést pachatele trestné činnosti. A třeba pak nakonec někoho napadne otevřít uváděné případy vážící se také na Problém Balín, dát si do souvislosti některé kroky činěné v Mostě k prodejům některých majetků, také KD Repre, velkým investičním akcím jako byly průmyslová zóna Josepf, Aquadrom, Sportovní hala aj.
Ale třeba „létající Čestmír“ jen někde hledá tu správnou květinku, k níž přivoní nebo dá přivonět jiným, dorazí k soudu a bude opět tím správným a dobře sloužícím obchodníkem se zaručenými informacemi a slovem, nikoliv božím... (vb)
