Čtu také názory pana senátora Doubravy za Severočechy.cz (dříve KSČM) a když tak vzpomínám na „tahanice“ kolem jeho kandidování za tento subjekt v roce 2008 při krajských volbách, kdy ještě do toho mluvila jeho matka strana KSČM, přemýšlím, zda to byl on, kdo se „zbavil“, obrazně řečeno, své „alma mater“, nebo jestli to byla ona, která ho „přesadila“ pro jistotu do lůna Severočechů. Ty „páté kolony“ jsou módní skoro za každého počasí. Ale také vím, že „ruka ruku myje“, a nejen v roce 2010 při volbách do senátu, ruce myla až na nejvyšších místech u obou subjektů – KSČM a Severočechů.cz. Pan senátor Doubrava sám již veřejnosti kdysi sdělil, že jeho „srdce bije stále nalevo“ – musím dodat, že to většině z nás také a nemusíme se přitom blamovat svými rádoby historickými exkurzemi do pojmů, s nimiž žonglujeme v domnění, že nám to spolknou všichni, pro něž je svět, nejlépe černobílý, anebo že lid prostý ve své naštvanosti podnítíme tím, že min. většina z těch, kterým spíláme, jsou, pravda vlastně „taky takoví Hitlerové“. Proč vlastně? No, protože hodí se všechno, a nejen panu senátorovi. Prostě: nadáváte na tuhle vládu! Máte recht, vždyť i ´´Hitler byl pomalu lepší se svými „sociálními programy“ než celá tahle vláda…, že?!´´ A neříkejme si, že už jsme tohle neslyšeli!
Tenhle druh účelového politického populismu, jímž promlouvá nejen pan senátor Doubrava, právě podobizny těch, z dob nástupu nacismu a podobných systémových zvráceností totiž rodí, a není vyloučeno, že se může v tomto ohledu „zadařit“ i u nás v Čechách. Stačí k tomu ještě nějaká ta aktivita podnícená lidmi z různých výzev, k tomu bývalých poslanců, stávajících senátorů aj., podporovaných výkřiky - „až lid to tu převezme, pak uvidíte“, k čemuž bohužel sklouzává občas i část naší intelektuální sféry, a bude vyhráno. A jak vlastně a co vlastně?! Jó, to už se nikdo neptá. Lid je opět rukojmím těch, pro něž moc je jediným zdrojem zábavy, dobře placené, a z dějin víme, že pokaždé na této úrovni dosti tragické – rozdíl je jen v intenzitě (lokální, globální) a důsledcích. Ty už mohou být poněkud masívnější. Neznám totiž povahu společenské alternativy, kterou tito populisté mají. Jejich hlediskem totiž bývá velmi často neméně známé – „jdu tam, kde to něco hodí.“ Levo - pravo je už dávno přežitkem a v jejich konání se oba konce dokáží docela hmatatelně spojit.
Pokud tyto výstupy, nejen páně Doubravovy a jeho odborného think-tanku – on nám totiž pan senátor bojuje také často s různými etniky tu s Romy, tu s Židy http://www.hnutiommo.cz/news/o-protokolu-jednoho-z-mudrcu/ aj. – podobné pojmové šarády, pak se ptám, co nás může čekat, pokud by se „politici“ podobného druhu dostali opravdu k výkonu moci a svými prstíky začali na podobných základech ukazovat na údajné viníky (kohokoliv) a čehokoliv.
Nesdílím nadšení pro politiku bývalé předsedkyně vlády M. Thatcherové, ale myslím, že označení „skorofašistka“, jak to čtu u pana senátora, je nejen nesmyslné, ale i hloupé. Jestli chtěl pan senátor pouze pobavit veřejnost a mediálně podnítit intenzitu společenské nevole, třeba ze severu Čech, pak se obávám, že ne všichni musíme být za nadšené hlupáky, které podobné výkřiky o právě zemřelých vybičují k přízni podobných, třeba právě páně senátorovým projevům.
Termín „skorofašistka“ je - kromě vlastního (senátorova) mínění a názoru – neškodným a právně nesmyslným. Podobně jako „skoroblbec“. A mezi politiky současné české politické scény raději ani „skoroblbce“ nehledejme“. Je totiž velká a ještě větší šance, že najdeme ty úplné. Myslím blbce. (hs)
