Na základě komentáře zveřejněném na portálu Parlamentní listy.cz (PL) pod názvem „Soudruzi, kdo to u vás pokazil? zaplavili jsme po průšvihových volbách otázkami špičky KSČM. A pak jsme se nestačili divit“ a svých zkušenostech a znalostech bych mohl položit otázku stručnější „Tak jak, soudruzi?“ Ale nepoložím, protože bych dostal odpověď asi nejspíše stejnou, jako již mnohokrát od doby ukončení angažmá ve vedení této strany a i po ukončení svého členství v roce 2010. Zněla by nepochybně: „Stále stejně, Vlastíku, stále stejně, ba i horší.“ A přestože otázku uvedenou v nadpisu komentáře PL nepožil nikdo mně, „zneužiji“ ji a pokusím se reagovat na komentáře lidí ze současného vedení KSČM z pozice člověka, který o této straně leccos ví, zná a i bez aktivního organizačního spojení s ní ji sleduje a průběžně analyzuje její působení na politické scéně. Opět jsem se přesvědčil, že o jejím charakteru, organizační struktuře a naprosté absenci jejího současného (ne)řízení vím více než ti, co ji v současné době prezentují a reprezentují tak, jak ji „reprezentují“, třeba i uvedenými komentáři, které je samotné usvědčují z jejich nekonání, neřízení strany samotné i procesů, do kterých ona vstupuje. V neposlední řadě ukazují na schizofrenii vůči sobě samým a jejich straně zejména… Nu což, vyjevím svůj názor na problém otevřený redakcí PL nyní a okomentováním jednotlivých vyjádření, i když jistě ne v takovém pořadí, jak byly uvedeny v PL.
Místopředsedu KSČM J. Dolejše „konečně překvapivě“ nachytaly i sdělovací prostředky a všímají si déle trvajícího alibismu pana dlouholetého místopředsedy a poslance, který za mandát a „vydržení“, resp. vrácení se do funkce „prodal“ již všechny své zásady, kterými byl kdysi pasován do jakéhosi představitele umírněného, snad dokonce progresivního křídla a naděje pro KSČM. Proč od této své pozice a image ustoupil a stalo se tak právě po jeho fyzickém napadení, ví jen on sám, asi jako to, kdo a proč jej tak tenkrát zřídil… I proč se tak nějak stává stále jasnějším... Myslím, že programově toho KSČM v rámci volební kampaně v komunálních volbách v říjnu 2014 mnoho nepředvedla. V některých místech ani snad program neměla, ale za volby, byť programy a obsah odborných věcí je zodpovědností právě J. Dolejše, odpovídá PL „na volby je ve straně Petr Šimůnek“. A stačilo by ještě dodat a ani se nezačervenal… A to už je co říci!
Zuzka Bebarová-Rujbrová se předvedla jako správně poučený právník, když sice začala odpovídat v duchu odpovědnosti všech, a tedy zodpovědnost musí přijmout i lidé z vedení, leč pak to přišlo jako šlehnutí bičíkem – „ovšem nemyslím si, že by mělo rezignovat jen proto, že někde v horní dolní naši kandidáti neuspěli“… Tak v horní i dolní? Jak ještě jinak vyjádřit a prezentovat klasickou neúctu k členské základně a těm „dole“, byť jdou za KSČM s kůží na trh, neúctu tak stále více typickou pro současné funkcionáře ve vedení strany od ÚV až po okresní výbory. Konečně, k čemu členy a sympatizanty potřebují, prokázali nejprůkaznější v mostecké enklávě KSČM. Zde jsou mezi pěti zvolenými zastupiteli statutárního města Mostu do „boje za občany“ se nasadivší…, a byli zvoleni dcera a otec z jedné rodiny, bratři z druhé rodiny (mladší je předsedou OV KSČM Most) a pátý do party, nechvalně známý kádrovák, kterého si někteří dodnes v emigraci pamatují. Hlavně to proč a kdo jim k ní „pomohl“… Nehledě na to, že ve svých praktikách pokračuje do dnešních dnů, o čemž se budou moci v dohledné době někteří občané Mostu sami přesvědčit až začne jejich obesílání.
Nejracionálnější k mému překvapení z pohledu na volební vystoupení v komunálních volbách byl bývalý europoslanec J. Kohlíček, byť jeho poznání přichází jaksi opožděně. Ale ten pán dnes už také nemá co ztratit. Konstatoval, že „jde spíše o to, abychom skutečně udělali analýzu a neřekli tak pouze, že za to může nějaké oddělení uvnitř strany, tedy čtyři až pět lidí. Je to záležitost směřování k celé základně, abychom za pár let neřešili stejný problém.“ Jaromíre, snaha se cení, ale budete…
Vyjádření osoby dle V. Filipa nejzodpovědnější, pomineme-li ikonu ÚV KSČM V. Žežulkovou, 1. místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek, bylo ve znamení jasné obavy o svůj další osud, a tak patřičná servilita k předsedovi V. Filipovi, s nímž kdysi také chvíli zasedal v PS a rád na to vzpomíná při různých oslavách - „jo, to když jsme tenkrát ve sněmovně…“. Jak jinak hodnotit klišé - „To, co od předsedy bylo na sobotní tiskové konferenci řečeno, tak to je spíše o organizování a podívání se zpětně na to, zda jsme během tří, čtyř měsíců udělali všechno pro to, aby proběhly dobře předvolební mítinky a aby se stranické informace dostaly včas k voličům,“ poznamenal dále nekonkrétně Šimůnek. A typicky nejen pro funkcionáře KSČM, ale zejména pro ně, přesto jednoho velkého viníka našel. Jsou to prý sdělovací prostředky. Jo, tohle klišátko se děje v této straně snad ještě z doby předlistopadové. Pravda, tehdy to byla média západní. Dnes jsou ta média domácí, některá i „babišovská“. Taky bývalý některých spolustraník.
A jsme u Alexandra Černého, který se jako vždy projevil jako klasický „zanďourek“, který vždy soupeřil o poslední slovo ve VV, kdy již všichni řekli své představy a oni se je snažili shrnout, nemaje své vlastní myšlenky a právě ty představy s K. Klimšou, jedním z těch, kteří měli po Balínovi stranu z pozice 1. místopředsedy řídit, ale neřídili, stejně jako ji neumí a nedokáže řídit Filip, protože o ní nic neví a má ji jen jako nástroj pro své sněmovní ambice a realizování klientelismu a lobbingu. Ale chápu: jak jinak udržet ta místa ve sněmovně a některých na krajích? A. Černý hovoří o odpovědnosti, ale na tu svou, realizovanou v KSČM od 90. let minulého století opět z pozice předsedy OV KSČM Olomouc, člena ÚV a jeho VV, předsedy KR KSČM, zastupitele města, kraje a dlouholetého poslance zapomněl.
Marta Bayerová, osoba kvůli níž se de facto vše rozjelo, a KSČM nyní opět začne zřejmě odhalovat své ledví, svá temná i netemná zákoutí a objevovat kostlivce ve svých zatuchlých skříních. Marta, kapitola sama pro sebe, a jestli někdo nerespektoval stanovy, pak ona a V. Filip. Že ji předseda Filip nepomohl? Pomohl jí právě tím, že naorganizoval přehlasování vůle členské základny a orgánů ve Znojmě ÚV, ať už si o vedení OV ve Znojmě můžeme myslet, co chceme. Již v roce 2010 mělo členství M. Bayerové v KSČM skončit a kdyby šlo o serióznost, učinila tak sama, jako já, když jsme ji v OMMO umožnili se do Zastupitelstva města Znojma dostat na kandidátce OMMO a soudruzi ji nechtěli už tehdy. Tehdy to ale ještě mohla být docela dobrá politická a ideová konkurence. Nakonec s námi polovinu volebního období nechtěla nic mít, když jsme zastupitelům za OMMO vytýkali odklon od jejich vlastního volebního programu ve věci prodeje městských bytů a jiných problémů. I nové uskupení, která „založila“, se až nápadně podobalo svým názvem Občané městu Znojmu našemu názvu, myslela si, že voliče dále bude mást. Nebyl to však jediný případ nerespektování vlastních stanov ze strany KSČM, např. kandidování J. Kurcina v Mostě na kandidátce SMM bylo rovněž bez souhlasu orgánů KSČM a automaticky mu členství mělo skončit.
M. Ransdorf snad ani nestojí za komentování. Toho je mi líto, když vím, jaký má stále potenciál a jaký má skutečný názor na řadu lidí třeba i na V. Filipa, M. Bayerovou aj., a co má sám za sebou. Zřejmě opět podléhá příliš vlivu bývalého poslance a předsedy KV Jihočeského kraje, protože připomínka „jakési věci táborského okresu“ nebyla učiněna náhodou…..
To co je v komentáři PL snad naznačeno a neřečeno naplno, protože to nejen prostě redakce a její redaktoři nevědí, je skutečnost, že KSČM není předsedou V. Filipem a zodpovědnými orgány VV a ÚV KSČM řízena. Apropós, slýchám stále často od řady svých bývalých kolegů, když mají potřebu si postěžovat a jak se říká vylít si srdíčko - poslední řízení té naší strany bylo, Vlasto, za Tebe….. Řečeno jedním z velice oblíbených slovních červíčků dlouholetého předsedy ÚV KSČM M. Grebeníčka, „vím, o čem mluví“, tito bývalí kolegové a stále kamarádi, ideologie, myšlenka a programy jsou pro řadu jejích funkcionářů již jen jako jakási veteš, kterou potřebují čas od času jen k ohlupovámí a klamání členské základny a příp. sympatizantů, kteří tento subjekt a ty, co jej prezentují dosud neprohlédli.
To vše by měli soudruzi dokázat konečně sami sobě na pátečním jednání VV (17. 10. 2014) a následném zasedání ÚV KSČM přiznat… Na rozdíl od M. Ransdorfa, který konstatoval, že se však KSČM rozhodně v budoucnu neocitne na hranici volitelnosti. „To si nemyslím, protože potenciál KSČM je pořád veliký. Je to spíše otázka neschopnosti strany vnímat potřeby veřejnosti,“ uzavřel europoslanec. Tak na rozdíl od něj, s potřebným odstupem a nadhledem musím říci, že na nějaký krok je pozdě. Musím poněkolikáté zopakovat - KSČM je komplet nemocná a od listopadu 1989, který vzala jako křivdu a nikoliv jako šanci od občanů na svou sebereflexi a vizi dalšího směřování, a nic se nezměnilo. I to zkuste vzít v úvahu, máte-li k tomu odvahu. Řekl jsem, či spíše napsal, ale nevím, zda jsem spasil svoji duši……
Vlastimil Balín, bývalý 1. místopředseda ÚV KSČM
celý článek na PL k oslovení funkcionářů KSČM
