11.12.2010 17:26:00
Pracovat, mít děti a ctít právo se vyplatí
Projev Radka Johna na Ideové konferenci 11. 12. 2010.
předstupuji tu před vás v poměrně těžkém období. V atmosféře, kdy strana Věci veřejné zažívá další velkou zkoušku ohněm.
Střetáváme se s koaličními partnery - soupeři o hloubku protikorupčního tažení v této zemi, jehož součástí je i moje výzva k rezignaci policejního prezidenta. Současně vedeme klíčovou debatu o podobě důchodové reformy, o tom, zda se konečně dočkáme změny, která vyjde vstříc pracovitým rodinám s dětmi.
Usilujeme také o podstatné zlevnění veřejných zakázek, zkvalitnění českého vzdělávání, ale i o prevenci školní šikany a snížení byrokracie státu, jednáme s lékaři o záchranných opatřeních, abychom zamezili exodu doktorů z českých nemocnic a měst.
A mohl bych pokračovat, protože každý z našich čtyř ministrů, dvaceti čtyř poslankyň a poslanců, a více než třistapadesáti komunálních politiků strany Věci veřejné zosobňuje řadu praktických řešení pro lepší fungování naší společnosti, pro lepší život občanů této země.
Strana Věci veřejné se právě teď nachází ve zlomovém období. Už kvůli tomu, že velice rychle dospěla a vyrostla ve významnou celostátní a vládní politickou stranu. Když jste mne zvolili na jaře 2009 předsedou Věcí veřejných, šlo o komunální stranu s 9 opozičními zastupiteli na Praze 1.
Věci veřejné byly v té době v České republice téměř neznámé. To jsme v řádu několika měsíců dramaticky změnili. Ještě zhruba před rokem a půl jsme v evropských volbách získali jen málo přes dvě procenta hlasů. V letošních volbách do sněmovny jsme dobyli metu téměř 11 procent.
Tohoto výsledku jsme dosáhli i díky mnohým z vás, zde přítomných. Vidím tu známé tváře, které byly i na minulé ideové konferenci před volbami do sněmovny, kdy jsme řešili, jestli si nás média vůbec všimnou. Dnes jsme v centru jejich zájmu. Vidím tu dokonce ty, s nimiž jsme zapalovali svíčičky v jednotlivých městech české republiky a říkali jsme si: rozhoří se ve výrazný oheň nebo uhasnou? Tehdy nás byly desítky. V některých místech české republiky vzplály výrazné vatry věcí veřejných: v Praze 1, v Praze 5, v Litvínově, ve Zlíně a v mnohých dalších místech. Jinde se to zatím nepodařilo a musíme se snažit ohníčky věcí veřejných znovu zapálit. Přesvědčit spoluobčany, že právě my jsme jako čistá strana, nespojená s žádnými kmotry, nositeli politické změny k lepšímu.
Stejně tak je třeba si hrdě připomenout, co jsme za poslední dva roky dokázali. Ve volbách do poslanecké sněmovny jsme se uměli pozitivně odlišit od ostatních politických stran protikorupčním nábojem a nabídkou nové generace politiků. Předstoupili jsme před občany s ideou slušné a věcné politiky ve prospěch slušných občanů. Nepodléhali jsme vyostřené ideologii, pravolevému sortování. Neuchylovali jsme se ke špinavým pomlouvačným kampaním. Dokonce jsme na ně ani neodpovídali. Bylo to pod naši úroveň i pod úroveň slušných lidí v této zemi. Dovolte mi teď trochu škodolibé radosti nad tím, že strany, které vsadily na pomlouvačné lživé kampaně, neslavily dramatický volební úspěch právě proto, že je slušní lidé prokoukli. Výsledkem je, že dnes organizátorům špinavých volebních kampaní zbyly po volbách nejen oči pro pláč, ale i dluhy. Boží mlýny přece jen melou a doufám, že i nadále budou mlýt.
Veřejnost svými volebními preferencemi ocenila, že jsme přicházeli s myšlenkou přímé demokracie - podílu všech podporovatelů Věcí veřejných na tvorbě programu i rozhodování, jehož výsledkem byla značná část volebního programu Věcí veřejných. Srozumitelná řešení, neideologické vystupování a autentická středová politika, která je otevřená všem konstruktivním nápadům - to byly naše trumfy. Navíc jsme měli vůli a sílu, a také dost času naše kroky průběžně prezentovat a trpělivě vysvětlovat.
Občané nás poctili (přes krátkou historii vzestupu Věcí veřejných) skutečně výjimečnou volební podporou.
Vyrostli jsme dramaticky rychle. Pomohli jsme odstranit řadu politických dinosaurů a museli jsme začít okamžitě řešit celostátní politiku. Rychle se učit sněmovní zvyklosti, náročné legislativní postupy a zvládnout velmi tvrdé vyjednávání se zkušenými politickými matadory o prioritách ještě před rokem nepředstavitelného koaličního projektu. A právě ten nám umožnil prosadit do koaliční smlouvy velkou část volebního programu Věcí veřejných. Naše účast ve vládě pomohla vytvořit nebývalou sílu 118 hlasů v Parlamentu pro reformy, které tato země potřebuje. Upevnilo to finanční hodnocení naší republiky v zahraničí, což zlevnilo naše zahraniční závazky. Úroky ze státního dluhu, které musíme platit, jsou díky tomu dnes nižší, a to je úspora pro každého z nás. Zároveň Věci veřejné fungují a budou fungovat ve vládě jako korektiv a garant zlidšťování reforem, udržování spravedlivé sociální rovnováhy, podpory pracujících rodin s dětmi a středních vrstev.
Každým dnem se více utvrzuji, že pokud by nebylo přítomnosti Věcí veřejných v koaličním projektu, byla by naše velká volební témata přehlušena či zcela opomíjena. Média bohužel neakcentují, že se nám daří postupně naplňovat volební desatero Věcí veřejných: např. bod 2 - stop zadlužování (snížení výdajů a pod dohledem veřejnosti), bod 3 - štíhlý stát (snížení úředníků), bod 4 i 6 - zohlednění podpory rodin s dětmi v důchodové reformě, i body zdůrazňující investice do vzdělávání, přímou volbu prezidenta a starostů. Na dalších pracujeme.
I nadále budeme plnit to, co jsme veřejnosti slíbili. Jiná věc je, že musíme své výsledky mnohem ofenzivněji prezentovat, představovat i naše další kroky a ambice. A to nejen z centrálních pozic, ale i přímo z regionů. Neboli, musí to dělat nejen naši ministři, poslankyně a poslanci, ale i naši komunální a regionální politici a podporovatelé politické změny, kterou představují Věci veřejné - jediná strana, která není v historii spjata se žádnými státními zakázkami, o nichž si většina občanů této země myslí, že byly manipulované a předražené, takže nám všem ukrojily peníze z veřejných rozpočtů. Musíme prezentovat naše výsledky tím více, čím větší negativní mediální kampani čelíme.
Jako novinář chápu obrovský mediální zájem o Věci veřejné jako nováčka mezi politickými stranami, i o mě, jako lídra tohoto nového politického směru. Vnímám, že budím více zájmu také proto, že jsem se stal místopředsedou vlády a ministrem vnitra, rezortu, který je v boji proti korupci nejdůležitější. Ale je třeba se také ptát, kdepak jsou obvinění ze sledování sledování komunálních politiků, z kauzy vypuštěné těsně před komunálními volbami, a co se z těchto obvinění potvrdilo. A kde jsou všechny ty novinářské teorie, že za námi bůhví kdo stojí. Dnes už si lidé na tyto teorie ani nevzpomenou, protože se prostě nic z těchto pomluv neprokázalo. Stejně jako se neprokázaly novinářské úvahy, že když se dostanou Věci veřejné do sněmovny, tak rozvrátí úroveň parlamentní kultury a vnesou zmatek na politickou scénu. Poslanci Věcí veřejných jsou také jediní z celého Parlamentu, kteří dávají nespotřebované poslanecké náhrady ve prospěch charity. O tom už média zapomínají informovat. Naopak se dočtete v bulváru, že poslanci Věcí veřejných neplní sliby a ze svých náhrad nedávají nic. Proč riskují novináři blamáž uváděním nepravdivých tvrzení? Odpovězte si prosím sami. Myslím, že vám nemusím ani napovídat.
Nechci ale problémy, které máme, svádět jen na neustálé mediální výpady. Chci poděkovat všem, kteří i přes ně nadále podporují Věci veřejné. I díky Vaší důvěře mohu prohlásit, že mediální tlaky nás nebývale stmelily a že v nás naopak dlouhodobá nepodložená kritika znásobila odhodlání dovést naše tažení za změnu politiky v této zemi do zdárného konce, přesvědčit veřejnost o smyslu existence Věcí veřejných a potřebnosti námi vyznávaných hodnot v české politice. Své místo na slunci a důvěru veřejnosti jsme vybojovali v parlamentních volbách a budeme za naše hodnoty bojovat dnem za dnem, navzdory tomu, že naši koaliční partneři - soupeři s větší politickou zkušeností - nám občas kladou různé pasti a pastičky.
Mimochodem každý den otvírám noviny s nadějí, že obdobný kritický zájem, jaký média mají o ministry Věcí veřejných, projeví i o další členy vlády a jejich dosavadní výsledky, a také o ostatní politické subjekty s parlamentní odpovědností. Na druhé straně je samozřejmě třeba analyzovat, co jsme dokázali a také nedokázali od květnových parlamentních voleb. V době, kdy si většina občanů užívala zaslouženou dovolenou, jsme vedli v horkých červnoných a červencových dnech vyčerpávající koaliční jednání, ve kterém se nám podařilo vyjednat a včlenit do koaliční smlouvy splnění řady bodů našeho volebního programu. Prosadili jsme například téměř všechna naše protikorupční opatření a také to, že peníze z rozpočtu armády půjdou na zvýšení platů učitelů, což je mimochodem také protikorupční opatření, protože to znemožňuje armádě plýtvat penězi za předražené armádní zakázky.
14. července jsme se postavili do čela čtyř ministerstev a začali jsme se velmi intenzivně zabývat úkoly, které z toho vyplynuly. Prvním z nich bylo šetření a tvrdá finanční kůra svěřených rezortů. Teprve po splnění tohoto úkolu se teď konečně můžeme naplno věnovat reformám. Zavaleni novými úkoly, které povedou k plnění našeho volebního programu, jsme bohužel nestíhali adekvátně komunikovat s vámi a našimi voliči. Je jasné, že to byla chyba, ale naše dny měly jen čtyřiadvacet hodin. Nedokázali jsme být tak často v regionech, jak by bylo potřeba. Hledáním úspor a úsporných řešení, bez nichž by nešlo naplnit slib, že budeme vládou rozpočtové odpovědnosti, jsme zneklidnili část svých voličů. Ano, vyrostli jsme nebývale rychle a vývoj vnitrostranické struktury, organizace a odpovědnosti nás samozřejmě teprve klopotně dobíhá. Což se na výsost projevilo v komunálních volbách, kde jsme dokázali postavit jen 300 kandidátek, tedy zlomek ve srovnání s ostatními stranami. Přesto jsme ve volbách prosadili 350 zastupitelů Věcí veřejných. To jsou ty svíce, kolem kterých se rozhořet další ohně. Je třeba říci i to, že naše finanční zázemí je slabší než u ostatních parlamentních stran. To je další problém, který budeme muset řešit. Pokud chcete kritizovat, co jsme neudělali a co bychom měli udělat, přidávejte k tomu prosím i návod, kde bychom na to měli vzít peníze, aniž bychom se zpronevěřili čistotě strany Věci veřejné, která si klade za čest, že není podporována žádnými kmotry. Nejpodstatnějším problémem ovšem je, že jsme koaličním partnerům příkladně předvedli, že dokážeme být šetrnými hospodáři a věřili jsme, že vládní kabinet nás za to podpoří v aktivní a ambiciózní protikorupční politice. Na tuto podporu stále čekáme. Jak se naše očekávání naplní, uvidíme v následujících dnech. To jsou ty signály, po kterých volám. Doufám že vláda přijme na přelomu roku 2010/ 2011 konkrétních 57 bodů vládní protikorupční strategie, kterou připravilo ministerstvo vnitra, a že s příchodem nového nejvyššího státního zástupce, následníka Renaty Vesecké současně přijde i nový policejní prezident a nový tým, kterému budou občané věřit, že to s bojem proti korupci myslí opravdu vážně. Poučení ze spolupráce s koaličními partnery zatím zní: musíme být mnohem suverénnější a soustředěněji prosazovat zájmy našich voličů. To nás čeká při jednáních o důchodové, sociální a zdravotní reformě. Vždyť kvůli tomu, abychom prosadili zájmy našich voličů v těchto bodech, jsme šli do politiky. Náš hlas bude v následujícím období silnější, to si musíme všichni slíbit.
Přesto je třeba říci, že úspory byly nutné, jinak bychom ohrozili pověst naší země navenek, destabilizovali i sociální bezpečnost naší republiky. Rád bych však zdůraznil, že my, ministři Věcí veřejných, jsme se snažili šetřit hlavně na investicích, které můžeme oželet, na snižování administrativních duplicit, přebujelé byrokracii. Moje nepřekročitelná hranice při úsporách byla hrozba propouštění policistů. Právě propouštění policistů a hasičů se mi podařilo zabránit. Zatímco v privátním sektoru mnozí v minulém období ztráceli práci, já jsem rád, že právě toho jsem policisty a hasiče uchránil.
Považuji za malé vítězství, že jsem nepropouštěl zejména ty, které obzvláště potřebujeme: policisty a hasiče v terénu. Ano, jsem první ministr vnitra, který masivně ušetří peníze daňových poplatníků dramatickým zeštíhlením byrokratického aparátu přímo na ministerstvu a k obdobnému kroku vedu i své podřízené na Policejním prezídiu a na Generálním ředitelství hasičů. Je totiž potřeba začít konečně principielně u sebe, od té pověstné hlavy. To soudní policisté a hasiči v terénu vnímají a oceňují. Začátkem nového roku končím etapu, kterou jsem si soukromě nazval „politika čistého stolu". V tu dobu budu mít k dispozici také výsledky auditů, které zmapují všechny kostlivce ve skříni, které máme v rezortu ministerstva vnitra z minulých časů. Pak už se budu moci zaměřit na zkvalitnění zázemí policie pro boj s korupcí, potírání zločinu v této zemi, prevenci, omezování extremismu, potírání diváckého násilí a vandalismu. Přemýšlím i o podpoře zavedení sčítání trestů za vybrané přečiny, a tím posílení vlády práva a ochrany slušných občanů.
Nesmiřitelný boj korupčníkům a šlendriánu jsme už vyhlásili. Protikorupční strategie Ministerstva vnitra vstoupila v platnost před několika měsíci. Jsem rád, že zde mohu oznámit první úspěchy. Trestný čin přijímání úplatku za první tři čtvrtletí letošního roku: nárůst objasněnosti proti stejnému období loňského roku o šedesát dva procent. Pletichy při veřejné soutěži: nárůst o sedm set procent. Nikdy v historii nebylo odhaleno tolik zkorumpovaných policistů, jako v měsících po mém nástupu do funkce ministra vnitra. I počet testů spolehlivosti policistů se dramaticky zvýšil a už se těším, až budou testy rozšířeny i na veřejné činitele a politiky. Vydali jsme Etický kodex pro zaměstnance státní správy, který už za svůj přijala všechna ministerstva spravovaná Věcmi veřejnými. Vyzýváme všechna další ministerstva a úřady, aby se k nám přidaly a Etický kodex rovněž přijaly. Připravili jsme pro vládu jmenovité hlasování o všech bodech, které se týkají veřejných financí, aby bylo jasné který ministr jak hlasoval, a voliči z toho mohli vyvodit jeho odpovědnost. Rád rovněž oznamuji spoluzaložení mezinárodní protikorupční Akademie v Rakousku, která proškolí specialisty na potírání závažné finanční kriminality a korupce. Prvního ledna 2011 na ministerstvu vnitra sami začínáme naplňovat protikorupční normy, které prosazujeme na vládě, včetně průhledných veřejných zakázek a zveřejnění všech údajů o nich i o vítězi a vysoutěžených cenách na internetu. Startujeme tzv. vzorový úřad a budeme chtít i po ostatních, aby se k nám připojili.
Soustředili jsme se i na kvalitu policejního sboru. Za náměstka jsem si vzal předního odborníka na potírání závažné kriminality, plukovníka Viktora Čecha. Svolal jsem si i Poradní sbor složený z předních specialistů z praxe, který mi poskytuje kvalifikované rady týkající se směřování policie v zajištění bezpečnosti v této zemi. To vše činím s jasným cílem, aby občan opětovně získal důvěru v policii a profesionální policisté se zkušeností posílili své sebevědomí.
Ale zpátky k identitě Věcí veřejných. Jací tedy musíme být my reprezentanti Věcí veřejných?! Zejména sebevědomí a pracovití. Nadále musíme veřejnost přesvědčovat, že politika může být rozumná, užitečná a ku prospěchu těch, kteří potřebují skutečnou pomoc a zastání. Mám na mysli zejména pracující rodiny s dětmi a občany, kteří ctí právo a nehodlají parazitovat na ostatních. Nestěžují si, jediné, co je dlouhodobě trápí, je nespravedlnost českého sociálního systému dávek, který nahrává zneužívání a nehospodárnosti státu. To musíme změnit.
Do skupiny soustavně přehlížených patří i malí živnostníci, učitelé, lidé aktivní a pracovití, zkrátka střední vrstva. Ano, ta skupina, která na svých bedrech posledních dvacet let nesla všechny reformy, daně a omezení ve prospěch ostatních. A nijak za to nebyla oceněna. Naopak, mnozí politici tomuto principu přivykli a nehodlají z něho slevit.
Dámy a pánové, to se musí rozhodně změnit. Právě díky straně Věci veřejné musí konečně v této zemi začít platit, že pracovat, mít děti a ctít právo se vyplatí. To je podle mě ideologie a hodnotová linie Věcí veřejných. Protože právě tito lidé nám dávají budoucnost, vizi této zemi, zdravé sebevědomí a dynamiku našemu státu.
Nezapomínejme, že střední vrstva v této zemi nemá svého obránce. ODS je stoupenkyně velkokapitálu, byznysu a zajištěných. TOP 09 podlehla neoliberalismu, a škrtům za každou cenu. ČSSD naopak rozdává všem a stále, nehledě na oprávněnost a zásluhu. Tím destruuje ekonomické zdraví státu a projídá naši budoucnost. KSČM je dodnes zatížena svou minulostí, která spolupůsobila problémy naší současnosti.
Znovu opakuji: pracovat, mít děti a ctít právo se musí vyplatit. Proto v české politice je zapotřebí strany Věci veřejné, autentické středové strany obhajující tento názor. Strany, která se musí nadále vyznačovat ideologií praktických a pozitivních řešení. Řešení, pro které budou Věci veřejné na politické mapě české republiky i nadále nepostradatelné.
Děkuji vám za pozornost.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
