V minulých letech, kdy byla ČSSD u moci, udělala mnoho protikladných rozhodnutí, než aby naplňovala vizi svého programu. Mezi největší pochybení vrcholových představitelů ČSSD z nedávné minulosti lze podle Wikipedie zařadit:

·         Vytunelování firmy Liberta ministrem financí Ivo Svobodou v roce 1999.

·         Pronájem Českého domu v Moskvě mezi lety 2000-2002 (Karel Srba, Jan Kavan).

·         Koupě továrny na zpracování kakaových bobů v Ghaně v roce 2001 (Michal Kraus).

·         Internet do škol (INDOŠ) v roce 2001 (Eduard Zeman).

·         Nejasnosti kolem nákupu bytu v roce 2005 (Stanislav Gros).

·         Kauza „Pět na stole v českých“ při privatizaci Unipetrolu v letech 2005-2011 (Zdeněk Doležal – tajemník Stanislava Grose a Jiřího Paroubka).

·         Financování stavby luxusního hotelu v Harrachově v roce 2006 (Michal Kraus, Miroslav Vlček).

·         Privatizace OKD včetně bytů v roce 2008 (Bohuslav Sobotka).

·         ROP Jihozápad – údajné machinace při rozdělování evropských dotací v letech 2010-2011 (Petr Podhola).

·         ROP Severozápad – machinace při rozdělování evropských dotací v letech 2011-2012 (Pavel Kouda a nově dalších sedm politiků ČSSD včetně bývalé hejtmanky, náměstků a radních).

·         Zadržení a obvinění hejtmana a poslance Davida Ratha při přijetí úplatku v roce 2012.

·         Kauza Vidkun s uplácením policie v roce 2015 (Jiří Rozbořil).

·         Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy – přidělování dotací na sport v minulém roce (náměstkyně Kateřiny Valachové).

·         Církevní restituce – nenaplnění slibu o jejich zdanění

·         Podpora solárních elektráren

·         Fiktivní tisková mluvčí hejtmana Michala Haška

ČSSD i v tomto období usiluje o účast ve vládě. Na základě výsledků z posledních voleb do Poslanecké sněmovny (získali pouze 15 křesel) se nestydí vyjednat si co nejlepší podmínky, aby mohla dále po svém ovládat dění v republice a nedovolila našemu hnutí SPD prosazovat program cílený na kvalitnější život pro naše občany.

Co tedy může ČSSD nabídnout? Ať si každý odpoví sám. Já jsem žádné pozitivum pro občany nenašel.

Strana si zakládá na tradici a zkušenostech. Jak si ale máme ony zmiňované politické zkušenosti chápat­? Ve většině důležitých rozhodnutí byla strana nejednotná, názorově roztříštěná a mnohdy pro partnery nečitelná. Uvedu pouze dva příklady:

1.  Poslední zasedání předsednictva strany ČSSD, které rozhodovalo o dalším pokračování ve vyjednávání o budoucí vládě s hnutím ANO, dopadlo v poměru 14:12 (v prospěch jednání o účasti ve vládě). Jaký je to ale výsledek z politického hlediska? Hlasování prošlo jedním hlasem – jen jeden hlas proti vyjednávání by znamenal poměr 13:13 – a to neurčitý výsledek. Postavit partnerství na tom, že budeme čekat, jak rozhodne předsednictvo strany, je sice dobrá strategie, když je třeba získat čas, ale pozitivní výsledek postavený na většině získané jedním hlasem navíc je výsledek politicky slabý.

2.  Prezidentské volby v roce 2017, kdy z rozhodnutí předsednictva ČSSD nepodpořila konkrétního kandidáta z uchazečů o Hrad.

Nyní k síle a spolehlivosti ČSSD k politickému partnerství. Trvat na dolaďování pojistek s partnerem, který nemá zásadní stanoviska v důležitých politických otázkách, případně čekat na rozhodnutí předsednictva, je pouhé natahování času. A to je pozadí toho všeho. Natahovat čas, protože se blíží termín, který vymezil prezident Andreji Babišovi k sestavení vlády. Z tohoto hlediska je ČSSD vítěz – dokazuje, že umí natahovat čas co nejdéle.

Je ale pochopitelné, proč tomu tak je. ČSSD ztratila po volebním debaklu významný zdroj příjmů. Deficit, který strana utrpěla, činí za čtyřleté sněmovní období výpadek ve výši zhruba 183 milionů korun. Navíc strana dluží 337 milionů korun svému bývalému právníkovi Zdeňku Altnerovi za to, že jí před lety pomohl vysoudit Lidový dům, který ČSSD používá jako záruku na splácení úvěrů a půjček. A mediální zprávy uvádí, že jich není málo. Nejsou to jen další důvody, proč chce do vlády?

Pro názornost, jak na loajalitu této strany a jejich názory pohlížet, uvádím některé výroky jejich představitelů:

„Já jsem zaujatý. Člověk těžko nese, že s někým sedíte ve vládě a on o vám potom řekne, že jste ukradli lithium, že to je lup za bílého dne a že jste si nacpali kapsy. Tohle já nedokážu jen tak přejít,“ řekl poslanec a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Poslanec a bývalý ministr pro lidská práva Jan Chvojka uvedl v ČT, že druhé jméno ministra financí (v minulé vládě to byl Andrej Babiš) je „ojeb“.

Neúspěch prvního kola jednání ČSSD s ANO o budoucím koaličním partnerství okomentoval poslanec Petr Dolínek slovy: „Pan Babiš tu nabídku nepřijal a velmi nelichotivě ji odmítl.“

Jak na současnou ČSSD a její vyjednávání o koaliční vládě nahlížet velice dobře popsal náš předseda hnutí SPD Tomio Okamura: „ČSSD je stranou, která vždycky naslibovala a nikdy nesplnila. Má za sebou celou řadu stále nedořešených skandálů a podle našeho názoru není schopna garantovat hlasy patnácti poslanců, proto taková vláda nebude stabilní.“