Karel IV. se narodil. 14. května 1316 v Praze a zde také 29. listopadu 1378 zemřel. Byl jedenáctým českým králem vládnoucím od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Karel IV. byl římsko-německý král od července 1346 a od roku 1355 císař římský. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Pocházel po otci z dynastie Lucemburků a po matce z rodu Přemyslovců. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.
Jako český král proslul především založením univerzity v Praze roku 1348, která nese jeho jméno, výstavbou Nového Města pražského, stavbou kamenného (později Karlova) mostu přes řeku Vltavu v Praze, zbudováním hradu Karlštejna a mnoha dalšími počiny. Spolu s otcem započali se stavbou Svatovítského chrámu. Karel IV. také dosáhl významné územní expanze českého státu. V roce 1348 inicioval společný generální sněm říšské a české šlechty. Smyslem prvního generálního sněmu bylo státoprávní zakotvení českého státu v jeho vztahu k říši. Ze sněmu vyšlo celkem čtrnáct privilegií a listin, které mimo jiné potvrzovaly starší privilegia římských králů a císařů českému království a kladly důraz na mimořádné postavení českých zemí v rámci Svaté říše římské. Ve dvou listinách, přijatých 7. dubna 1348, se také poprvé vyskytuje pojem Corona regni Bohemiae neboli země Koruny české, a téhož roku Karel IV. zřídil Moravský zemský soud a založil Moravské zemské desky.
Hnutí SPD oceňuje pozitivní vliv Karla IV. na celé další generace, o čemž svědčí i to, že byl občany v rámci celorepublikové ankety Největší Čech v roce 2005 zvolen největší osobností českých dějin. Byl to moudrý vládce a pravý vlastenec hlásící se k Evropě spolupracujících suverénních národů, které mají společnou křesťanskou tradici.