Hnutí SPD jednoznačně odmítá snahu  Evropské komise (EK), která na základě usnesení Petičního výboru žádá o vyšetření Benešových dekretů s cílem zrušení jejich platnosti. Snaha o prolomení Benešových dekretů ze strany EU je dlouhodobá a EK se k tomuto kroku staví velmi vstřícně. Nyní tyto snahy ze strany EK opět posílily, neboť europoslanci v Petičním výboru při projednávání několika „údajně poškozených“, kteří se formou peticí domáhají vrácení majetků na základě zrušení Benešových dekretů, postavili za odškodnění osob, které údajně Benešovy dekrety postihovaly.

Europoslanci v Petičním výboru podpořili tento návrh s tím, že ve 21. století je uplatňování kolektivní viny na etnickém principu nepřijatelné a nároky Němců a Maďarů jsou oprávněné. O tom, že rozhodnutí europoslanců bylo předem naplánováno, svědčí, že v rámci jednání vůbec nezaznělo, že představitelé Německa spáchali během druhé světové války rozsáhlé zločiny, které zahrnovaly zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti na civilním obyvatelstvu včetně holokaustu. Tyto zločiny byly po druhé světové válce souzeny Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku a řadou dalších poválečných soudů s válečnými zločinci. Německo doposud nezaplatilo válečné reparace.

Projednávání peticí proti zrušení Benešových dekretů v Petičním výboru bylo vedené převážně v režii maďarských stěžovatelů a jejich podporovatelů z Maďarska, Rumunska i Německa. Nejvíce aktivní byli Peter Jahr (CDU, Německo) a Márii Thajnay (Svaz Karpatské šlechty, Slovensko), bez jakékoli oponentury ze Slovenska, což přirozeně vyústilo do rozhodnutí, že Slovenská republika se opět bude muset podrobit důkladnému bruselskému prozkoumávání svého právního a legislativního rámce.