Erdogan si uvědomuje svoji sílu, spočívající v tom, že má nástroj na celou Evropskou unii. Střežením svých hranic zatím zabraňuje africkým imigrantům vstup dále do Evropy. Ale jak ještě dlouho a co za to EU ještě zaplatí?

Současný prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan si je tohoto tvrzení vědom, a to mu zakládá na svém direktivním vládnutí nejen v Turecku, ale začíná si podmaňovat i Evropu, a to prostřednictvím dalších požadavků (a to nejen finančních). Erdogan se narodil v roce 1954 v Istanbulu a pochází z islámského politického prostředí. Od roku 2003 až 2014 zastával funkci premiéra a od roku 2014 je prezidentem Turecka. Svou uplatňovanou politikou v současném Turecku je na něho pohlíženo jako na nedemokratického a autoritářského prezidenta.

Jeho podmaňování EU lze spatřovat i v proběhlé třídenní návštěvě Německa koncem minulého týdne. Jednal zde jak s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem tak s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Deklarovaným cílem bylo uvolnění napětí mezi oběma státy, ale po následné tiskové konferenci bylo hodnocení hlavně z německé strany velmi opatrné a bylo poukázáno na rozdíly v otázkách demokracie, svobody tisku a pojetí právního státu. Součástí návštěvy bylo i slavnostní otevření mešity v Kolíně nad Rýnem. Za účasti Erdogana byla otevřena největší mešita v Německu, která pojme až 1.200 lidí a její dva minarety jsou vysoké 55 metrů. Byla vystavena v kolínské čtvrti Ehrenfeld za pomoci vlivné muslimské organizace Ditib. Tato organizace zodpovídá za činnost stovek islámských spolků sdružujících příslušníky turecké menšiny v Německu. Erdogan při svém projevu k otevření, proti němuž protestovalo na dva tisíce slušných Němců, poděkoval všem, kteří se podílí na šíření islámu v Německu.

Příliv islámu do Německa byl spojen s pracovní imigrací v 60. a 70. letech minulého století a několika uprchlickými vlnami. Při oficiálním sčítání lidu v roce 2011 se k islámu přihlásily skoro 2 procenta Němců, tedy více jak 1,5 milionů lidí se považovalo za muslimy. Další údaje jsou z provedených průzkumů z roku 2009, kdy se hovoří již o více jak 5 procentech, tedy 4,3 milionech muslimů v Německu. Z tohoto počtu už skoro 2 miliony z nich měly německé občanství. Zastřešující muslimskou organizací v Německu je Ústřední rada muslimů v Německu. Největší nárůst ale nastal v době, kdy Německo otevřelo své hranice imigrantům a od roku 2015 do Německa přišlo nelegálně více jak milion imigrantů (převážně všichni muslimové). Tím jejich vliv v Německu výrazně posílil. Následné problémy však na sebe nenechaly dlouho čekat. První větší incident nastal během silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem, kdy byla okradena a sexuálně napadena spousta žen a dívek. Útočníci byli převážně severoafrického a arabského vzhledu. A to byl jen začátek. Vliv této rostoucí komunity za přihlížení německé kancléřky Angely Merkelové stále pokračuje. Důkazem je i otevření další mešity v Kolíně nad Rýnem.   

Americký historik polského původu Walter Laqueur, který vystudoval Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě a získal řadu ocenění v USA a Kanadě ve své knize „Poslední dny Evropy“ uvádí, že v roce 1980 mělo Německo asi 700 malých mešit a dnes je to více jak 2.500. Výstavba mešit po celém Německu je jasným důkazem o rozšiřování islámu na úkor křesťanství. Koncem roku 2017 vydal Spolkový kriminální úřad (BKA) zprávu, že je v Německu zhruba 570 islamistů, kteří představují bezpečnostní riziko. V červnové zprávě z roku 2017 (BKA) bylo oznámeno, že se v Německu nachází 351 islamistů, na které byl vydán tamními úřady zatykač, ale není znám jejich pobyt a místo, kde se současně zdržují.