Poté, co menšinová vláda ANO a ČSSD podporovaná KSČM získala důvěru Poslanecké sněmovny (264 dní po volbách počtem 105 hlasů) doprovází tuto vládu řada skandálů a pochybení. Na povrch vyplouvají znepokojující informace, které by měl občan (volič) vědět. Ty se týkají nejen nových členů vlády, ale hlavně se upozorňuje, jak se chovali Sobotkovi ministři. Řada trestních oznámení o zneužívání státních peněz a účelově špatná rozhodnutí dotyčných ministrů připravily státní pokladnu o nemalé peníze nás všech. Na některé kauzy upozorňují i zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu. Tato tvrzení potvrzuje například i postoj současného premiéra Andreje Babiše. Nechal si zpracovat přehled o tom, kolik za služby mediálních i dalších poradců během posledních čtyř let zaplatili jen jednotliví členové Sobotkovy vlády z ČSSD, ANO, a KDU-ČSL. Vedle toho vyplácela ministerstva ještě další desítky miliónů poradenským a konzultačním agenturám, lobbistům či advokátním kancelářím, kteří tak draze zaskakovali za právní a další oddělení ministerstev, na kterých byli zaměstnáni dobře placení státní úředníci. 

Na této celé věci je zarážející to, že většina z těchto politiků, a to převážně z ČSSD, kteří se přímo nebo nepřímo podíleli na neoprávněném nakládání s penězi daňových poplatníků, nadále zastávají vysoké státní posty a řídí ministerstva. Položme si tedy dvě otázky:

1.  Proč ČSSD tak usilovalo o to, aby získalo ministerstvo vnitra, pod kterou spadá Policie České republiky, která má oprávnění prošetřovat trestní oznámení a následně rozhodnout, zda zahájí v dotyčné věci trestní stíhání konkrétních osob, nebo trestní řízení zastaví?   

2.  Jaké morální hodnoty tito politici zastávají a ještě se nestydí klamat svými nepravdivými výroky slušné občany?

Každý, kdo zastává vedoucí pozici ve státní organizaci, by měl být hlavně manažer a chovat se jako dobrý hospodář. Z pohledu řízení patří mezi prioritní činnosti těchto vedoucích pracovníků naplňování základních manažerských funkcí jako je plánování, organizování, vedení lidí, řízení lidských zdrojů, kontrola a rozhodování. Hlavně funkce kontroly jasně definuje, že nejvyšší manažer v organizaci, v našem případě konkrétní ministr je plně zodpovědný za všechny činnosti, úkony a nakládání se všemi zdroji, které má instituce k dispozici (lidské, materiální, finanční a technologické).