Dle našeho návrhu by zákaz platil na veřejných prostranstvích a ve veřejně přístupných budovách s výjimkou případů, kdy zahalování obličeje souvisí s plněním zákonné povinnosti, výkonem povolání, umělecké nebo sportovní činnosti nebo vyplývá ze zdravotních důvodů.

Důležitým faktorem, proč jsme tento návrh předložili, je to, že nebudeme v naší zemi podporovat prvky nenávistné, netolerantní, velice násilné a ženami opovrhující islámské ideologie, v rámci které je zahalování obličeje žen na veřejnosti vyžadováno. Spatřujeme v tom ponižování žen a nerespektování jejich základních lidských práv. Ostatně takto to vnímají i země, ve kterých přijaly obdobné zákonné normy k zákazu zahalování obličeje na veřejnosti.

Prvním evropským státem, který vydal zákon zakazující nošení závojů a šátků zahalující obličej na veřejnosti, byla v dubnu roku 2011 Francie. Druhou zemí, v níž je zakázáno na veřejných místech nosit závoje či šátky zahalující zcela či z velké části obličeje, se v polovině roku 2011 stala Belgie. Podobné zákony byly ve stejném roce rovněž přijaty v Bulharsku a Lotyšsku. Předloni schválil rakouský parlament zákaz zahalování celé tváře na veřejnosti. Opatření, které vstoupilo v platnost v říjnu 2017, bylo součástí „integračního balíčku“, konkretizovalo způsob začleňování žadatelů o azyl do rakouské společnosti a ztěžovalo agitaci ve prospěch šíření radikálních myšlenek. Dalšími zeměmi, které zakázaly zahalování obličeje na veřejnosti, bylo Dánsko a Švýcarsko. Také v Německu je částečně zakázáno nosit šátky a další náboženské symboly ve školách či na úřadech. Restrikce se týkají některých spolkových zemí. Obdobné nařízení bylo přijato v Norsku a Nizozemsku. V Itálii existuje zákon z roku 1975, který je součástí předpisů na ochranu veřejného pořádku, zakazuje zakrývat si zcela tvář na veřejných místech. To platí jak pro závoj, tak pro motorkářskou helmu.

Cílem navrhované právní úpravy je ochrana interakce mezi jednotlivci ve společnosti, kterou lze považovat za klíčovou pro vyjádření pluralismu, tolerance a otevřenosti, bez kterých nemůže demokratická společnost existovat. Jedná se tak o ochranu práv a svobod jiných osob a zajištění respektu k minimální sadě hodnot otevřené a demokratické společnosti. Mezi tyto hodnoty patří princip „vzájemného soužití“ v jedné společnosti, rovnost pohlaví a lidská důstojnost. Obličej totiž tvoří základ pro rozpoznání lidí, stejně jako obličej umožňuje číst signály a pocity ostatních lidí. Obličej tak hraje zásadní roli ve vzájemné interakci v naší společnosti.