Naše hnutí SPD od svého vzniku tvrdí, že je Evropská unie nereformovatelná a jsme zastánci prosazení spolupráce evropských, svobodných a suverénních národních států na bázi volného pohybu osob, služeb, zboží a peněz, spočívající ve vymezení rozhodovacích kompetencí všem spolupracujícím státům a nastavení nových organizačních struktur. To vše má být vedeno s cílem jejich efektivity a plnění prioritních cílů, které se musí vyhodnocovat, zda jsou plněny. V každém případě musí být zohledněny národní zájmy všech spolupracujících států. Je to těžký úkol, ale musí se začít plnit, a ne o těchto věcech jen mluvit a vidět v nich velký problém. Tak se totiž chovají vrcholní představitelé nejvyšších orgánů EU. Z tohoto důvodu je zcela určitě na místě zeptat se přímo občanů, zda chtějí i nadále v Evropské unii setrvat a to vypsáním referenda o vystoupení České republiky z EU.

Vlastní summit Evropské rady proběhl v rumunském Sibiu 9. května tohoto roku, tedy dva týdny před evropskými volbami do Evropského parlamentu. Hlavním cílem bylo dle jejich účastníků dohodnout novou Strategickou agendu EU na příštích pět let.

Jedná se o boj s nelegální imigrací, zvýšení celkové bezpečnosti, podporu hospodářského růstu nebo o snahu čelit změnám klimatu. Tyto body by se měly schvalovat na příštím summitu, který se bude konat v červnu tohoto roku v Bruselu. Po skončení summitu jednotliví lídři hlásali prohlášení typu: „Unie zůstane jednotná“; „Potvrdili jsme naši víru, že jsme společně silnější“; „Evropská unie musí doznat změn“. To i prezentují ve společné deklaraci. Ve vztahu k brexitu lídři členských zemí zdůraznili, že Velká Británie není se svým referendem o brexitu pro nikoho z nich inspirací. Za Českou republiku se jednání zúčastnil premiér Andrej Babiš.

Podívejme se ale na Evropskou unii reálnou optikou. Členské země se jen velmi těžce dokáží dohodnout na změnách ve fungování unie, natož pak na zásadních reformách. Za celou dobu nedokázala EU reagovat na neustálý příliv nelegálních imigrantů, kteří jsou a v budoucnu nadále budou největší bezpečnostní hrozbou. To vše si uvědomují občané jednotlivých členských zemí a přejí si, aby se tyto věci již začaly řešit. Vzor spatřují například v uplatňované politice, kterou v současné Evropě realizuje italský ministr vnitra Matteo Salvini nebo maďarský premiér Viktor Orbán. V rámci všech evropských zemí posilují politická uskupení, hlásající se k současné frakci Evropa národů a svobody (ENF).