Vláda je nejednotná a nemaká, píše se v usnesení SPD z minulého týdne. Co vám na činnosti vlády nejvíce vadí?
Přesně tak, jak je položená otázka, viz závěry z usnesení předsednictva SPD z minulého týdne. Daňová reforma se odkládá na rok 2021. ČSSD ve vládě prostřednictvím své ministryně práce a sociálních věcí Maláčové prosazuje nesmyslné sociální dávky, a místo podpory pracujících rodin s dětmi a snižováním jejich daňové zátěže, pokračuje v nalévání miliard do neziskových organizací, inkluze a sociálních dávek pro nepřizpůsobivé. Vláda je nejednotná a jasně se ukazuje, že skutečně pozitivní změny jsou v koalici s ČSSD nemožné. Hnutí ANO zvolilo koalici s ČSSD ze strachu z elit EU. Mrhá tím důvěrou voličů. Hnutí SPD opakovaně navrhuje vítězi voleb vytvoření vlády odborníků, kterou by SPD podpořilo na základě programu. Pouze tato vláda by mohla zásadním způsobem řešit problémy naší nadnárodními korporacemi vykořisťované země. Země, která má 85% úroveň HDP vyspělých zemí, ale zároveň pouze 40% úroveň mezd v porovnání se západními zeměmi EU, je objektivně vykořisťovaná. Zároveň je zapotřebí předložit takovou důchodovou reformu, aby naše vláda měla pokrytu oblast vyplácení tohoto příspěvku pro naše seniory v následujících letech, aniž by musela přistupovat k takovým negativním opatřením, jako je např. zvyšování hranice věku odchodu do důchodu. Více se také musí angažovat ministerstvo dopravy a najít takové pobídky a nástroje, pomocí kterých by se zlepšila situace s výstavbou a opravou našich dálnic a silnic a tranzitní kamionovou dopravu postupně nahrazovat přepravou po železnici.
Hodně se mluví o brexitu. Ze všech stran je slyšet jaká katastrofa to pro Británii bude. Nejsou tato tvrzení spíše součástí tlaku na Brity, aby své rozhodnutí ještě změnili? Případně přáním některých představitelů EU, aby Británie na svůj odchod co nejvíc doplatila? Bude to opravdu taková tragédie?
V současné době sílí kampaň
ze strany vrcholových představitelů Evropské unie vůči britské premiérce
Mayové, která si stojí za dokončením brexitu ke dni 29. března 2019. Tato
kampaň je vedena s cílem alespoň oddálit odchod Británie z EU a nejlépe
znovu vyhlásit referendum o setrvání Británie v EU. Toto jednostranné
ovlivňování občanů, které aplikují vrcholoví představitelé institucí Evropské
unie je mířeno proti Velké Británii a jejím občanům, kteří brexit
podporují. EU tlačí na Británii, aby přistoupila na prodloužení článku 50
lisabonské smlouvy o opuštění EU, což by znamenalo zvýšenou
pravděpodobnost měkčího brexitu, či vůbec žádného brexitu. Evropská unie
dobře ví, co by odchodem Británie ztratila. Určitě je to ztráta každoročního
přísunu financí do pokladnice EU. Po odečtení všech plateb, které do Británie
z Bruselu přitekly, zůstává Spojené království čistým plátcem do rozpočtu EU a
po Německu a Francii dokonce třetím největším. A největší riziko, kterého si je
EU dobře vědoma, spočívá v tom, že by Británii v blízké budoucnosti
mohly následovat další státy a odejít ze společenství Evropské unie.
Británie se v krátké budoucnosti po všech stránkách z následků
odchodu z EU vyrovná a začne Evropskou unii ve všech hlediscích a
ukazatelích převyšovat. To si brzo uvědomí ostatní státy a budou chtít
Británii následovat. V této souvislosti zmíním to, čeho si každý nezávislý
pozorovatel musí všimnout, a to jakou formou o situaci ve Spojeném království
informují některá naše média a hlavně zpravodajské pořady v České
televizi. Vše je vedeno tak, že si občané Británie nepřejí odchod
z Evropské unie a též straší naše občany a podnikatele, jaký negativní
dopad to bude i pro ně znamenat.
„Musíme bojovat za evropskou myšlenku, jinak se budeme dívat, jak mizí pod vlnou populismu,“ vyzývá v textu manifestu, který podepsaly tři desítky evropských osobností, francouzský filozof Bernard-Henri Lévy. Zároveň označuje ty, kteří nechtějí společný evropský projekt, za „žháře duše a ducha“. Nezní příliš povýšenecky a nepřispěje podobné nálepkování spíše k další polarizaci názorových proudů?
Názor našeho hnutí SPD na fungování současné Evropské unie je všem dobře znám. Nebudu rozebírat otázku islamizace Evropy, ke které postupnými kroky vlivem přílivu dalších nelegálních imigrantů dochází. Já se na Evropskou unii podívám očima manažera jako na fungující organizaci. Dle mého názoru je současné organizační uspořádání z pohledu řízení této organizace velmi neefektivní, s prvky přebujelé administrativy a špatně nastavenými kompetencemi. Hnutí SPD je jediná parlamentní strana s nekompromisním postojem k politice EU. Žádáme jinou formu spolupráce národních států na bázi volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Ne neomarxistický diktát Evropské unie.
Prezident Miloš Zeman proslavil termín „lepšolidé“. Vysvětluje ho tak, že jsou to lidé, „kteří se považují za něco lepšího než my ostatní, kteří nám neustále radí, co máme dělat, kteří své názory považují za nadřazené názorům ostatních“. Jak to vlastně prezident myslel? Co je „lepšočlověk“ podle vás? Znáte nějaké?
Takovým lidem jsou nepohodlní všichni, kteří mají jiný názor, čímž je podkopávána demokracie a svoboda jakéhokoli projevu. Jako jeden z mnoho příkladů zmíním incident, ke kterému došlo vloni 17. listopadu, při pietě při kladení kytic na Národní třídě. Už se i ví, kdo zatím to incidentem stál. To jsou právě ti Vámi zmiňované „lepšolidé“. Teď to bylo vyhazování kytic, ale co přijde příště? Budou se násilně vyhazovat i nepohodlní politici? Novodobá neomarxistická liberální demokracie představuje velké nebezpečí do budoucna, jelikož pohrdá demokratickými hodnotami, jejichž základem jsou svobodné volby, které jediné mohou určovat chod společnosti.
Francie a Německo podepsaly smlouvu o společném partnerství, která výrazně pozmění podobu společné Evropy. Oba státy budou nově vystupovat jako jeden celek v obranné a zahraniční politice a budou koordinovat své postoje v rámci EU a NATO. Jak chápete tento krok?
Tento krok nelze chápat jinak, než jako arogantní a nadřazené jednání těchto vrcholových představitelů Francie a Německa. Ano, tak dokazuje Evropská unie svou transparentnost a rovný přístup ke všem ostatním zemím, které tvoří společenství zemí Evropské unie. Francouzský prezident Emmanuel Macron neumí vyjít s vlastními občany, ale chtěl by být jednou ze dvou velmocí, které by v budoucnu určovaly chod všech zemí v rámci Evropské unie. Ve Francii už od 17. listopadu minulého roku probíhají protestní akce proti politice Emmanuela Macrona, při kterých už bylo zraněno více jak dva tisíce demonstrantů a tisíc policistů. To samé by se dalo říci o Angele Merkelové, která už koncem roku oznámila, že nechce být v dalším volebním období německou premiérkou a vzdala se i své funkce v čele německých křesťanských demokratů (CDU). Stále bude ale ona tou nejzodpovědnější osobou, která „pozvala“ imigranty do Evropy. Nyní dělá různá opatření, aby alespoň jejich část přesunula do jiných zemí Evropské unie, což se jí ale nedaří. Určitě ve společné francouzsko-německé smlouvě bude mít otázka přerozdělování imigrantů svou důležitost. Hnutí SPD odmítá, aby se Evropa dostala pod nadvládu Francie a Německa. Vlády těchto dvou států vedou Evropu do záhuby. Nechceme být součástí německo-francouzského superstátu, ale ctíme národní hrdost a suverenitu naší republiky. Naši spolupráci v rámci Evropy spatřujeme ve spolupráci suverénních států a spolupráci v rámci zemí Visegrádské čtyřky a Rakouska.
Jedním z bodů nového partnerství je snaha o začlenění Německa do Rady bezpečnosti OSN coby stálého člena. Počet stálých členů RB OSN by se tak měl zvýšit na šest. Jde o reálný cíl? A nejedná se o revizi výsledků druhé světové války?
Nehrozí, že toto partnerství zcela vychýlí jazýček mocenských vah ve prospěch Paříže a Berlína na úkor zbytku Evropské unie? Němci a Francouzi také říkají, že chtějí synchronizovat své postoje v rámci EU a NATO. Znamená to tedy, že v rámci hlasování kvalifikovanou většinou na Evropské radě tento dvojblok a jeho menší spojenci mají navěky vše vyhráno a „zválcováno“? Jakou šanci bude mít koalice států, která bude chtít takový blok přehlasovat?
To navazuje na předchozí otázku. Ve zmiňované smlouvě mezi Francii a Německem si stanovili společný postup francouzský prezident Macron a německá kancléřka Merkelová, s cílem jak v budoucnu autoritativně řídit celou Evropu. V této smlouvě o francouzsko-německé kooperaci se navrhuje, aby vznikla společná francouzsko-německá rada, která bude mít za úkol koordinovat společný postup obou zemí, a scházet by se měla nejméně tři krát do roka. Řešit by měla tato rada otázky spojené se společnou obranou států, koordinaci vývozu zbraní a propojení obranného průmyslu včetně výroby vojenské techniky. Dalším úkolem společné rady bude prosazení Německa do orgánů Rady bezpečnosti OSN, aby bylo Německo jejím stálým členem. Je vidět, že to mají velmi dobře promyšlené a naplánované. To se nám ale nelíbí, a ozvaly se již i další země Evropské unie. Největší kritika zazněla z Itálie. Italský premiér Giuseppe Conte v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera kritizoval pasáž, ve které považuje Německo i Francie za prioritu přijetí Německa za stálého člena Rady bezpečnosti OSN. Conte uvedl: „Myslí jen na své národní zájmy. Od počátku devadesátých let minulého století jsme podporovali myšlenku přidělení křesla v Radě bezpečnosti OSN Evropské unii a ne jednomu ze členských států.“ Rozložení sil v Radě bezpečnosti OSN podle něj odpovídá výsledkům druhé světové války. Stálými členy Rady bezpečnosti OSN jsou v současnosti pouze Francie a velká Británie. Tato otázka vyvolá v nejbližší budoucnosti ještě řadu debat a návrhů řešení. Francie a Německo postoupily na další úroveň blízkých vztahů a realizují si svoji vlastní „třístupňovou“ bilaterální unii. To je de facto příprava na čím dále pravděpodobnější variantu rozpadu a konce Evropské unie po letošních volbách do europarlamentu. Naprosto odmítáme koncepci ztráty suverenity České republiky a její faktickou přeměnu v kolonii pod francouzsko-německým diktátem.
