Hnutí SPD zastává na Muskův projekt realizovaný společností Neuralink ve věci implementací mozkových implantátů, čili zavádění mikroelektrod přímo do mozkové kůry lidí, názor, že jde o velmi citlivou věc, která hazarduje se samou podstatou lidské bytosti, a proto tento projekt zásadně odmítá. Nechceme z lidí udělat bezchybně uvažující roboty.

Neuralink Corporation je americká neurotechnologická společnost založená v červenci 2016 Elonem Muskem, která vyvíjí implantovatelná rozhraní mezi mozkem a strojem (brain-machine interface, BMI). Společnost sídlí v kalifornském San Francisku. Ve společnosti pracují neurologové, neurochirurgové a celá řada různých dalších expertů. K červenci 2019 obdržela tato společnost pro svůj vlastní provoz částku ve výši 158 milionů dolarů, z čehož Elon Musk věnoval 100 milionů, a pracovalo v ní 90 zaměstnanců. V této době měl již Neuralink veřejnou prezentaci, ve které představil své řešení na duplexní přístup k mozkovým synapsím. Řešení sestává z čipu (nazvaného N1; o velikosti 4×6×1 mm), který je spojený s cca 1.000 implantovatelnými elektrodami, určenými pro implantaci do mozku. Elektrody s čipem spojují vodiče o šířce 4 až 6 μm. Pro aplikaci senzorů vyvinul Neurolink robota, jež tyto elektrody zavádí. Další součástí je přijímač bezdrátového signálu z čipu N1, který je podobný naslouchátkům umístěným za ušním boltcem a aplikaci na mobilním telefonu. Výsledkem má být speciální mozkový implantát, který se prostřednictvím laseru vloží pod lidskou lebku. Tento přístroj, který je zatím známý pouze pod kódovým označením N1, pak dovede snímat vysílané neurony a proměnit je v počítačový algoritmus. V praxi díky tomu bude elektronika schopna reagovat na naše myšlenky. Ve chvíli, kdy budete chtít zapnout mobil, bude na to stačit jen pomyslet. A to samé platí také v případě spouštění jednotlivých aplikací na počítači či jakýchkoli dalších činností.

Neuralink jako typická společnost vyvíjí svůj cílový produkt postupným zlepšováním a přidáváním funkcí. Za dva a půl roku již firma vyrobila mnoho různých prototypů, z nichž poslední dva už testuje na laboratorních zvířatech. První prototyp určený pro lidské pacienty se nazývá N1 a v současné době probíhá schvalovací proces s americkým úřadem FDA (U. S. Food and Drug Administration), což je agentura, která ve Spojených státech kontroluje vývoj léčiv a léčebných postupů. V případě úspěšného schválení N1 plánuje Neuralink už v roce 2020 začít s testováním na lidech. Pacientům budou implantovány čtyři senzory N1 do různých částí mozku – tři do motorické oblasti a jeden do oblasti somatosensorické. Systém bude tedy používat 4.096 aktivních elektrod, z nichž každá je schopna registrovat informace až ze čtyř různých neuronů ve své bezprostřední blízkosti. Elektrody jsou implantovány do mozku pomocí poloautomatického robota.

Hnutí SPD upozorňuje, že problematika mozkovo-počítačového rozhraní obecně přináší velká rizika, která mohou tyto technologie přinést v budoucnu. Zdravý rozum pomáhá lidstvu od nepaměti. Umožňuje nám alespoň trochu pochopit věci, kterým nerozumíme, i když třeba zrovna nemáme žádné vzdělání v oboru, kterého se daná věc týká. Jde o praktický úsudek postavený na našich zkušenostech, který často bývá k nezaplacení. Nepodporujeme žádné experimenty na lidech, které jsou vedeny cílem jejich bezchybného fungování za pomoci výkonných miniaturních superpočítačů.