Dříve byl právě přístup Srbů k imigrantům velmi tolerantní, ale dnes dávají jasně najevo, že už nechtějí mít v zemi tisíce těchto osob, které se přes jejich hranice chtějí dostat dále do zemí Evropy. Aby Srbové zabránili imigrantům k uskutečnění tohoto cíle, jsou rozhodnuti nasadit i armádu.
Hnutí SPD vnímá nové události ve věci vstupu nelegálních imigrantů do zemí Evropské unie v souvislosti s rozhodnutím tureckého prezidenta Erdogana za velmi alarmující a spatřuje v něm začátek možné migrační krize, podobné té z roku 2015. Recep Tayyip Erdogan totiž koncem února oznámil, že Turecko již nebude střežit své hranice se zeměmi EU a zadržovat nelegální imigranty na svém území. Tato povinnost mu vyplývala z dohody mezi EU a Tureckem, za což Turci inkasovali miliardy eur. Postoj Erdogana na sebe nenechal dlouho čekat a tisíce imigrantů nacházejících se v Turecku se začaly přesouvat k hranicím se zeměmi Evropské unie. Pomocí zpráv přes sociální sítě se k těmto hranicím ve velmi krátké době přesunuly desítky tisíc imigrantů. Evropské země, které mají své hranice s Tureckem, ale již nechtějí zažít novou migrační vlnu a přistupují k radikálnějším řešením.
Hned v počátcích přijalo tvrdá opatření Řecko, které nasadilo na hranice s Tureckem zvýšený počet příslušníků bezpečnostních sborů, a snaží se za jejich pomoci neprodyšně uzavřít hranici s Tureckem. Ostrahu svých hranic s Tureckem v důsledku nastalé situace posílilo nasazením vojáků též Bulharsko. Na ochranu svých hranic jsou připraveny použít armádu i další země. Maďarský premiér Viktor Orbán už koncem února informoval, že bezpečnostní rada státu rozhodla, že Maďarsko výrazně posílí ochranu svých hranic a bude věnovat zvláštní pozornost vývoji na balkánské migrační trase.
Také Srbsko prostřednictvím svého ministra obrany Alexandra Vulina oznámilo, že jestliže srbský prezident Aleksandar Vučić rozhodne o nasazení armády, ta je připravena chránit své hranice před masovou nelegální imigrací. Ministr obrany Alexandar Vulin prohlásil: „Srbská armáda ve spolupráci s ministerstvem vnitra a se všemi dalšími bezpečnostními silami je plně připravena a odhodlána ochránit naši hranici, naše území a nedovolí pohyb jediného imigranta.“ Všechny tyto státy Evropské unie, které mají své státní hranice s Tureckem, již veřejně prohlašují, že se musí spolehnout především samy na sebe, protože i když žádají vrcholné představitele EU o pomoc, tak ze strany EU jde o laxní přístup k řešení tohoto velmi závažného problému. I přes veškeré sliby EU o tom, že již nikdy nedovolí opakování přívalu imigrantů v tak velké míře, jak tomu bylo v roce 2015, žádné radikální rozhodnutí nepřišlo. Je až k neuvěření, že řešení nelegální imigrace nemá takovou prioritu, jakou by si zasloužilo. Evropská unie raději považuje za svou prioritu budoucí klima.
Hnutí SPD dlouhodobě tvrdí, že Evropská unie je zkostnatělá, byrokratická, nefunkční a proimigrační instituce, kterou je potřeba opustit. Současná situace na tureckých hranicích to jen potvrzuje.