Visegrádská čtyřka (V4) je regionální uskupení čtyř středoevropských států: České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska, která vznikla v roce 1991 podepsáním deklarace členských států V4 o úzké spolupráci v rámci evropské integrace. Zaměřuje se na prosazování spolupráce a stability v širším regionu střední Evropy, v rámci partnerství spolupracuje V4 s Rakouskem a Slovinskem a v rámci tzv. programu V4+ spolupracuje též s dalšími státy střední a východní Evropy. Toto seskupení je tak důležité proto, aby si veškerou moc v rámci EU nepřivlastňovalo pouze Německo a Francie.

Dne 16. listopadu 2020 se konalo v Bruselu jednání o unijním rozpočtu na období let 2021 až 2027 za účasti zástupců všech zemí EU, kteří tak měli schválit plánovaný fond koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionu korun), tak i sedmiletý unijní rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur (29 bilionů korun). Polsko a Maďarsko tento návrh vetovali, čímž dali najevo, že jim spojení vyplácení unijních peněz s dodržováním principů tzv. vlády práva dělá problémy. EU prostřednictvím svých institucí už několik let vede s Maďarskem a Polskem řízení, neboť se domnívá, že zde dochází k porušování evropských hodnot. Vytýká jim, že podkopávají nezávislost soudnictví a médií a omezování nevládních organizací. To ale Polsko a Maďarsko zásadně odmítá a nechce si nechat zasahovat do své národní suverenity diktaturou ze strany Evropské unie.

Maďarsko a Polsko považují za nutné své veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem. Potvrdili to premiéři obou států po svém jednání, které proběhlo dne 26. listopadu v Budapešti. Polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání zmínil, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním tzv. principů právního státu může vést k rozpadu evropského bloku. Připravili také vlastní řešení pro další jednání s EU, v jehož rámci navrhují rozdělit unijní rozpočet na dalších sedm let na dvě části. Za prvé z aktuálního návrhu víceletého rozpočtu a fondu obnovy vypustit podmínku týkající se tzv. vlády práva tak, aby nebylo ohrožení čerpání unijních peněz už od ledna tohoto roku. Za druhé požadují změnit základní dokumenty EU do budoucna, pokud by EU chtěla spojovat čerpání evropských peněz provázaností s ochranou právního státu. Maďarský premiér Viktor Orbán po jednání prohlásil, že použití veta je legitimním nástrojem v současném sporu a je jeho vlasteneckou povinností zavrhnout jakékoli řešení, které by poškozovalo maďarské zájmy. Dále se Orbán vyjádřil, že je nezodpovědné spojovat politickou debatu týkající se právního státu s ekonomickými otázkami spojenými se zvládnutím krize vyvolané koronavirem a že v krizi je nutné dělat rychlá rozhodnutí s dopadem na ekonomiku.