Prezidentský summit byl součástí našeho předsednictví ve Visegrádské skupině, které jsme převzali dne 1. července na dobu jednoho roku od Slovenska.

Naše hnutí SPD chová úctu k našemu prezidentovi Miloši Zemanovi, neboť se domníváme, že je to politik, který je velmi zkušený a vždy hájící zájmy našich občanů a nebojí se říci i to, co někteří neradi slyší. Proto vítáme jeho aktivity v hledání společného úsilí proti některým nařízením Evropské unie, viz spojenectví v rámci zemí Visegrádské skupiny. Zde se obáváme pouze stanovisek slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která se netají svou podporou bruselské politiky. Přejme si, že i do budoucna budou představitelé V4 vystupovat v EU jednotně a na svou stranu získají postupně i další členské státy v rámci formátu V4+ (plus), a tím bude jejich síla při jednáním lídrů EU ještě větší.

Proběhlý prezidentský summit, který inicioval prezident Miloš Zeman a jehož dvoudenní jednání se uskutečnilo na zámku v Lánech, lze hodnotit jako úspěšné a jeho účastníci přijali stanovisko spočívající v upevňování postavení zemí V4 v Evropské unii i v Severoatlantické alianci. Prvního dne summitu se zúčastnil český prezident Miloš Zeman, dále slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, polský prezident Andrzej Duda a maďarský prezident János Áder. Jednání bylo rozděleno do dvou bloků.

V prvním bloku se aktéři jednání věnovali hledání příležitostí pro posílenou spolupráci při dosahování konkrétních cílů v rámci EU, jednali např. o novém víceletém finančním rámci EU na roky 2021 až 2027, řešil se stav dopravních infrastrukturních projektů, kdy zejména naše republika klade důraz na to, aby neklesalo množství finančních prostředků určených na politiku soudržnosti. Prezidenti také zhodnotili proběhlé květnové volby do Evropského parlamentu. Hovořilo se o bezpečnostním riziku spočívajícím v ilegální migraci, kdy prezident Zeman vyzdvihl jako velký úspěch zemí V4 odmítnutí migračních kvót. V druhém bloku se debatovalo o klimatických změnách, energetické soběstačnosti jednotlivých zemí, digitalizaci, robotizaci a udržení vnitřního trhu. Část jednání byla věnována brexitu a formám další budoucí spolupráci se Spojeným královstvím. Na druhý den jednání byli přizváni slovinský prezident Borut Pahor a srbský prezident Aleksandar Vučič a debata byla zaměřena na perspektivu rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu.