Na sněmu Agrární komory v Brně, která se konala druhou květnovou neděli na Den matek, prohlásil premiér Andrej Babiš, že je zcela neúnosné, aby naše republika nebyla ani z poloviny zemědělsky a potravinově soběstačná. To, proč pro tuto soběstačnost nic neudělal i přes to, že je jeho hnutí ANO již pět a půl roku vládní stranou, nám už ale neřekl.

Hnutí SPD dlouhodobě upozorňuje na zemědělskou politiku vedenou ze strany Evropské unie, která je evidentně vedena záměrem likvidace našeho zemědělství. Naše zemědělství a potravinářství lze znovu obnovit, a navázat tak na hospodaření, které aplikovali naši zemědělci v dobách, kdy ještě nebyli v područí EU. Toho lze dosáhnout ukončením našeho členství v současné EU.

Potravinová soběstačnost státu v souvislosti s rostoucí světovou populací a možnými nenadálými událostmi je v současné době stále důležitější, podobně jako například soběstačnost energetická. Prohlubování závislosti na zahraničním trhu a současně neudržování alespoň přibližné úrovně potravinové soběstačnosti znamená zvyšování nejistoty v případě bezpečnostního ohrožení či krize a tím i snižování státní potravinové bezpečnosti. Udržení naší potravinové soběstačnosti je přímo úměrné zemědělské činnosti, která má prioritu nejvyšší důležitosti a patří mezi základní pilíře ekonomické stability. Zároveň má příznivý dopad na rozvoj venkova, který zajišťuje zemědělskou produkci v rámci našeho národního hospodářství. Tato produkce je tvořena dvěma základními složkami, a to rostlinnou produkcí zabývající se pěstováním kulturních rostlin a živočišnou produkcí zabývající se chovem hospodářských zvířat. Obě základní složky zemědělství se dále člení na odvětví, v závislosti na produkované komoditě. Zemědělské komodity, které jsou základem pro zásobování potravinami, jsou určeny vždy podle přírodních a klimatických podmínek, ve kterých je možné komodity pěstovat.

V rámci srovnání výstupů soběstačnosti pro hlavní zemědělské komodity v Evropské unii bylo také zjištěno, že zeměmi, které jsou nejvíce závislé na dovozu základních zemědělských komodit, jsou Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Závislost České republiky na dovozu v rámci jednotlivých komodit se od roku 2000 zvyšuje. Nejvýraznější nárůst takzvané závislosti na dovozu lze pozorovat u živočišné výroby v oblasti masných výrobků, která dnes dosahuje neuvěřitelných 60 až 70 procent. Maso je tedy obecně komoditou, která je v České republice ve stále větší míře dovážena a zároveň její produkce znatelně ubývá, nehledě na kvalitu dováženého masa (viz kauzy z poslední doby).