Pražské povstání v roce 1945 ukázalo, že v českém národě existuje značný počet lidí, kteří jsou schopni a ochotni ve jménu svobody a obrany vlasti se obětovat a povstat proti nepříteli. Velmi oceňujeme, jak Pražané, vlastenci, zareagovali na výzvu českého rozhlasu a většina z nich jen s holýma rukama pomáhala se stavbami barikád, kterých během Pražského povstání, vybudovali více jak 2.200. Naneštěstí mnozí z nich při bojích na těchto barikádách položili své životy.

Hnutí SPD si připomíná s úctou ke všem zde padlým události, které se odehrály v Praze v květnu roku 1945, v rámci Pražského povstání. Čeští občané – Pražané, zde prokázali, že jim nebyl lhostejný osud naší země a většina z nich se postavila na odpor německým nacistům za obranu své národní suverenity, své země a vlastní svobodu.  

Pražské povstání vypuklo 5. května 1945. Česká národní rada vydala prohlášení o konci Protektorátu a o převzetí vládní a výkonné moci. Nejdříve probíhaly demonstrace, které brzy přešly do ozbrojeného odporu. Šlo o největší z bitev Českého květnového povstání. Povstání vypuklo ráno v šest hodin po iniciaci českého rozhlasu. Podnětem pro nepokoje v Praze se stalo oznámení vydané protektorátní vládou o zrušení nařízení týkající se dvojjazyčného úřadování, dvojjazyčných nápisů a zákazu vyvěšování československých vlajek. Byl vydán pokyn, aby se na úředních budovách vyvěsily vlajky a úřadovalo se jen v českém jazyce. Již téhož dne se na mnohých místech v Praze začaly odstraňovat nenáviděné německé nápisy a vlna nadšení opanovala celou Prahu. Odstraňovaly se německé cedule, vyvěšovaly se české vlajky, ve městě vládlo nadšení.

V té době se však již v Praze střílelo. Německá okupační správa ignorovala opatření protektorátních úřadů a němečtí vojáci začali střílet do lidí, kteří vyvěšovali československé vlajky, přetírali německé nápisy či je shazovali ze zdí na zem. Vysílání pražského rozhlasu, které provolávalo převzetí moci do rukou českých úřadů, se změnilo ve výzvu k boji proti okupantům. Městský rozhlas převzal a vysílal i známé volání o pomoc rozhlasu: „Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky! Pomozte českému rozhlasu ve Schwerinově třídě, kde čeští lidé bojují o jeho záchranu! Vchod z Balbínovy ulice je úplně volný! Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky na pomoc českému rozhlasu!“ Reakce lidí byla spontánní, ozbrojení i neozbrojení lidé spěchali na pomoc a převážně stavěli barikády v pražských ulicích na obranu proti německé armádě. Pražané stavěli první barikády živelně už 5. května dopoledne. Systematická práce nastala pak v noci na 6. května. Historici Muzea hlavního města Prahy ve svých statistikách uvádí, že ve městě vyrostlo 2.200 barikád, na kterých bojovalo okolo 30 tisíc ozbrojených bojovníků. Počet Pražanů, kteří je podporovali, byl ale daleko větší. A počet občanů Prahy, kteří barikády stavěli, ten šel do statisíců.