Já bych si dovolila vlastně k tomu mému vystoupení použít dokument, který nám byl předán vládou dne 10. 5., a je to stanovení strategických priorit vlády České republiky ke zvládnutí uprchlické vlny. V tomto materiálu vidíme shrnutí činnosti a splněná opatření.
24. 3. (?) začala válka na Ukrajině a 27. 3. v neděli již ve městě, kde jsem zároveň starostkou, už k nám přišly první zoufalé maminky s dětmi, které utekly před válkou. Byli jsme to my, města, kraje, občané, kteří okamžitě museli zareagovat. Touha pomoci těmto lidem byla opravdu veliká. Emočně to vůbec nebylo jednoduché, ale podařilo se.
Já bych se teď ráda zastavila u splněných opatření, kterými se vláda prezentuje, že pomohla, že pomáhá, že má splněno.
Ubytování a bydlení. My jsme potřebovali tu otázku řešit okamžitě. My jsme nemohli čekat, protože jsme ty lidi měli fyzicky u sebe, potřebovali jsme je ubytovat, potřebovali jsme jim zajistit jídlo, ošacení, takže jsme napnuli všechny své síly a aniž by byla jakákoliv metodika, jakékoliv vedení směrem od vlády, tak jsme si museli umět poradit. Okamžitě jsme připravili to, co jsme na městech měli, kdo měl volné byty, nabídl byty, kdo měl volné ubytovací kapacity v ubytovnách, nabídli jsme ubytovny, někde to bylo vlastně kapacitně spojené, všechny druhy ubytování. Výborně zareagovali i soukromníci, nabídli byty, nabídli jakékoliv ubytovací kapacity. Tímto se nám vlastně podařilo tu vlnu zvládnout. K nám konkrétně největší vlna přišla v tom prvním týdnu, a o všechny jsme se dokázali postarat.
Naproti tomu tedy vláda nás informuje o splněných opatřeních, ubytování a bydlení. Vypsali dotační titul, kterým MMR vlastně říká, že jsou schopni pomoci. Já bych k tomu jenom chtěla říct, že ten dotační titul je pro dokreslení na byt jedna, dva (1+2 ?), je omezený počtem osob, takže maximálně můžeme dostat dotaci 480 tisíc. Byty, kterých by se to týkalo, tak většinou bývají ve stavu, že jsou neobyvatelné. Za 480 tisíc žádné město není schopno uvést byt do takového stavu, aby byl obyvatelný. Hovořím ze zkušeností v Sokolově, kde bohužel máme domy, které jsou už vybydlené uživateli, nebo uživateli dávek, lidmi, kteří nikdy nepracovali a pracovat se jim nechce. Nemluvím o Ukrajině, opravdu ne. Jsou to byty, které nám zanechali lidi, kteří je prostě vybydleli. Takže za 480 tisíc nejsme schopni je opravit.
Další je udržitelnost pět let, kdy smíme ubytovat pouze osoby zasažené válkou na Ukrajině. Až když by tato podmínka, až když by tito lidé u nás nebyli, tak je smíme nabídnout někomu jinému jako sociální bydlení.
Za ty byty nesmíme vybírat žádné platby, ti občané musí bydlet zdarma po dobu udržitelnosti, navíc tedy všechny tyto byty automaticky hlásíte na KACPU a budete se modlit, aby přišli lidé, kteří to opravdu potřebují.
Takže já si myslím, že nejsme jediné město, že my opravdu touto cestou nepůjdeme.
Další je zaměstnání a integrace na trh práce. Bohužel, jak tady už bylo mnohokrát řečeno, my opravdu nevíme profese těch lidí, ale pokud jsou ti lidé v našich bytech, v našich ubytovnách, myslím tedy města, pokud dokážou, i když jsou u soukromých ubytovatelů, se třeba kontaktovat s městem, s úřadem práce, tak jsme schopni a děláme to, jim individuálně pomoci. Pracovnice sociálního odboru s nimi opravdu obcházejí zaměstnavatele, navštěvují úřad práce, a musím říct, že se i daří těmto lidem práci najít. Ve většině případů aspoň ti, kteří jsou u nás, pracovat opravdu chtějí a práci si aktivně hledají.
Je tady jeden problém, a to je, že my třeba v našem regionu jsme velice postiženi tím, že nemáme lékaře. Nemáme pediatry, nemáme stomatology, nemáme praktické lékaře. Jsou okresy, kde je to už opravdu v tomto ohledu velice těžké.
Na druhou stranu jenom v Sokolově nám přišlo šest lékařů z Ukrajiny. Máme z Ukrajiny stomatology, máme chirurga, máme mnoho profesí lékařů, které bychom opravdu moc potřebovali, bohužel pracují, podařilo se také najít práci, pracují za 18 tisíc hrubého. My bychom si tyto lidi rádi udrželi, tak já bych moc prosila, aby se nějakým způsobem, byť chápu, že to není jednoduché, ale my lékaře potřebujeme, lékaře tu máme, ale bohužel nemůžou léčit.
Dalším odvětvím je školství. Tady v tom materiálu je, že MŠMT vyhlásí dotační tituly, bohužel všechny tyhle věci přišly strašně pozdě. Vezměte si, že my jsme opravdu hned v prvním týdnu měli ty děti, měli ty maminky a museli jsme konat. Děláme mnoho aktivit, oslovili jsme všechny sportovní kluby, které ukrajinské děti k sobě vzaly, umístili jsme je ve školách, ve školkách. Město uvolnilo z rozpočtu 5 miliónů na adaptační pobyty, aby se ty děti spolu sžily, vyjedou (?) úplně všechny děti našich základních škol. Děláme opravdu různé aktivity. Z té dotace máme pouze adaptačního koordinátora, který se dá zaplatit, ale třeba máme mnoho ukrajinských učitelek, které ale nemůžou jít k dětem, můžou jít jako asistentky třeba do školky, ale to už si platíme sami, protože to už jde z rozpočtu měst.
Co mě bohužel velice trápí, pan ministr tady i mluvil o OSPODu, máme opravdu děti, které potřebují pomoct, které utekly s rodiči před válkou na Ukrajině a co se stalo? Stát OSPODům snížil dotace na činnost, takže stát si objedná u měst a obcí službu, kterou nám vlastně není schopen pokrýt. U nás to konkrétně dělá 1 milión korun, který musíme vzít ze svého.
Já chci jenom říct, že to, že se uprchlická krize zvládá, je opravdu, stojí to velké úsilí. Já bych si dovolila tady citovat pana ministra Rakušana, který řekl, že jdeme do Sněmovny s hlavou vztyčenou jako vláda, která zvládla migrační vlnu takových rozsahů, se kterými nikdo nikdy nepočítal. Ano, ta migrační vlna je opravdu velkého rozsahu, nikdy nikdo s ní nepočítal. Ale kdo by měl mít a právem tu hlavu vztyčenou, jsou hasiči, představitelé krajů, měst a obcí. Protože my jsme těm lidem opravdu pomohli rychle, pomohli jsme jim účinně, ale aspoň v těch prvních dnech to opravdu vláda nám nijak nezjednodušila.
Děkuji.
