Jejich chování má negativní dopad na fungování zemědělského trhu nejen v České republice, a proto je potřeba jejich negativnímu působení zamezit. V současné době se dojednává Společná zemědělská politika EU a Víceletý finanční rámec EU 2014-2020, který výrazně sníží podporu evropskému zemědělství. I proto je akutní tuto situaci řešit.

V poslední době má malý počet relativně silných aktérů v dodavatelském řetězci značnou vyjednávací silu. Například v ČR pět největších řetězců kontroluje 41 procent českého rychloobrátkového trhu, desítka největších pak skoro 60 procent trhu. Kam směřuje taková převaha na trhu, ukazuje i případ UHT mléka ve Francii, kde podíl ceny producentů na konečné ceně pro spotřebitele UHT mléka v období let 2005–2009 poklesl z 32,2 % na 25,9 procent.

„Pokud zemědělcům na jedné straně vezmeme podporu a na druhé straně je ponecháme na pospas obchodním řetězcům, tak hrozí další pokles evropského zemědělství. V případě českých farmářů to platí dvojnásobně,“ varuje europoslanec Robert Dušek, člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu.

V případě českého trhu je ovšem velmi složité regulovat u nás působící řetězce, protože jde především o zahraniční podniky. “Je proto nutné prosadit takovou evropskou politiku, která povede ke spravedlivému fungování potravinového řetězce ve všech zemích,” zdůrazňuje europoslanec Dušek.

Navíc musí tato politika přispět k většímu růstu a podpoře inovačních procesů v evropském zemědělství a potravinářském výrobním sektoru.