Senátoři ve stížnosti hlavně kritizovali neférovou volební soutěž a zvýhodnění vládních stran oproti opozici a vznikajícím koalicím.
"Náš návrh obsahoval řadu argumentů, proč bylo brzké vyhlášení termínu voleb motivováno politicky ze strany prezidenta Zemana a premiéra Babiše ve snaze znesnadnit účast koaličním uskupením opozičních stran, které jsou již od počátku roku znevýhodněné oproti vládním stranám. Byť byla uplatněna řada odlišných stanovisek soudců, Ústavní soud se bohužel výsledně rozhodl nepřezkoumat náš návrh meritorně, ale dospěl k názoru, že by si na brzké vyhlášení termínu voleb měly stěžovat hlavně politické strany,“ uvádí místopředseda Senátu Jan Horník.
Dle senátorského klubu Starostové a nezávislí by tak politické strany měly učinit, aby jednání prezidenta dostalo jasné mantinely. „Vyzývám politické strany, aby se na Ústavní soud skutečně obrátily. Pokud se s rozhodnutím prezidenta smíříme, může se v budoucnu klidně stát, že se termín voleb bude vyhlašovat i několik let dopředu ve snaze napomoci vládním stranám. Jako představiteli Senátu mi byla svěřena ochrana ústavnosti a zákonné důsledky spojené s takovýmto rozhodnutím prezidenta považuji za mimořádně nebezpečné,“ dodává Jan Horník.
"Názor Ústavního soudu samozřejmě respektujeme, byť částečně změnil svůj postoj ze září 2009, kdy o rozhodnutí o vyhlášení voleb judikoval, že má i kvalitu právního předpisu. Nicméně oceňuji, že Ústavní soud rozhodl o návrhu v tak krátké době, protože tím umožňuje politickým stranám, aby samy vůči rozhodnutí prezidenta uplatnily své návrhy,“ říká advokát a europoslanec Stanislav Polčák a zároveň dodává: „Ústavní soud už obdržel návrh politické strany SD-SN, za kterou byla do Senátu zvolena senátorka Alena Dernerová a která právě napadá rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení termínu voleb. Ústavní soud navíc uvedl, že rozhodnutí prezidenta republiky je přezkoumatelné soudem, takže lze očekávat, že věc soud bude posuzovat i meritorně z pohledu konkrétních námitek."