Tak jako v minulém režimu, kdy nám bylo vnucováno, co si máme myslet a co si můžeme dovolit veřejně říkat, aniž by nám hrozil nějaký postih, tak je s námi snaha manipulovat i nyní. Lidé s odlišným názorem jsou veřejně zesměšňováni a nálepkováni jako staří, chudí a nevzdělaní vesničané se zaostalým myšlením.
Čelíme čím dál úpornějšímu tlaku čtvrté velmoci – médií. Nejde však už o klasické tiskoviny, které patří různým soukromým majitelům a jejich politicko-ekonomickým zájmům, takže různé mystifikace již předem očekáváme. Jde o média masová, která se označují jako veřejnoprávní a pod touto rouškou předpokládané největší objektivity nám mohou bez uzardění lhát. O to jsou nebezpečnější a také to stále více zneužívají.
Televize, rozhlas, internet a tisk. Bulvární a soukromé noviny nemusíme číst, natož kupovat. Rozhlasové stanice přeladíme na hudbu, která nás nebude při práci nebo odpočinku iritovat, ale pokud přece jen lačníme po nových zprávách a informacích a dění ve společnosti nás zajímá – manipulaci neunikneme. Připojíme se k internetu a hned se na nás vyvalí spousta špíny na Novinkách.cz, Aktualitách.cz a SeznamZprávách se svojí účelovou televizí. Vypneme PC a pustíme si zpravodajství na ČT24… A tam nás dorazí. Témata mají tato „nestranná média“ jednotná – Babiš, Zeman a Okamura jako odstrašující příklady.
Zvláště ČT24 dostojí vždy svému názvu a vymývá mozky divákům 24 hodin denně. Daniel Takáč, Jiří Václavek, David Borek a Jakub Železný se neúnavně střídají a chrlí stále dokola své podezřívavé hypotézy a svými průhlednými otázkami podsouvají pečlivě vybraným hostům předem jisté odpovědi. Moderátor nepodává informaci, ale rovnou vnucuje názor, který jeho pozvaní „odborníci“ z řad neznámých politologů, komentátorů, aktivistů, analytiků a protěžovaných politiků, horlivě potvrzují. Vyváženost hostů je většinou 3 : 1 pro moderátorem prezentovanou kauzu a pokud je zastánce jiného názoru příliš přesvědčivý, tak ho v jeho argumentech rychle přeruší „v zájmu objektivity“.
Obdobně obludně si počíná Václav Moravec ve svých Otázkách, které dospěly do stádia tvrdé propagandy a pro rozumně uvažujícího člověka se staly nestravitelnou žumpou teplého sluníčkového mainstreamu.
O něco málo lépe profesionálně si vedou ve svém pořadu Interwiev Zuzana Tvarůžková a Světlana Witowská, kde přece jen více záleží na schopnosti či neschopnosti oponenta, ale pokud rozhovor nedopadne podlé přání ČT, tak je hned druhý den přizván takový host, se kterým mohou jejich duše v zinscenovaném bahně příjemně souznít.
V podobném duchu rozeštvávají lidi na Novinkách.cz samolibí mudrlanti Alexandr Mitrofanov a Jiří Pehe, jejichž nenávistné články přímo vyzývají k rozdělení společnosti. Stačí si přečíst závěr jinak naivně prostoduchého Mitrofanova úterního spisku na Novinkách.cz: „ …ti druzí, kteří už chystají další bojiště. Budou chtít referendum, aby nám uřízli jednu nohu, s tím, že by se na ni pak nemusela kupovat bota. Budou útočit na naše členství v EU.“
Co jiného to je, než zastrašování a lživé obviňování, kdy zloděj křičí, chyťte zloděje? Jen oprášili starý věky osvědčený způsob likvidace nepohodlných protivníků. Nikoliv prezident s omezenými pravomocemi, ale média cílevědomě a vytrvale rozdělují společnost. Kdo si to přeje? Občan jistě ne.
A Rada pro rozhlasové a televizní vysílání mlčí. Jindy citlivá na každý holý zadek či lejno vyřčené před desátou hodinou večerní a teď ticho po pěšině. Slepá a hluchá k tomu, co viděl a slyšel celý národ v přímém přenosu, kdy antizemanovskou kampaní podporovala ČT non stop Zemanovy protikandidáty. Závěrečných 14 dní bezskrupulózní tvrdé prezidentské kampaně ve prospěch Jiřího Drahoše by si musel nevšimnout snad jedině mrtvý krtek hluboko pod zemí. Toho dodnes připomíná zmíněná Rada…
Ačkoliv - výsledkem voleb ochromená RRTV přece jen nyní vztyčila ukazováček, a to (ne)překvapivě proti TV Barrandov a moderátorovi Jaroslavu Soukupovi, který si dovolil neplivat po prezidentovi České republiky a náhle si vzpomněla na § 31 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a odvážně se připojila k veřejnému pokárání. Jenže právě takový dvojí metr při posuzování či trestání obdobných skutků vede k vzájemné nedůvěře a tolik omílanému rozdělení společnosti.
Co z toho všeho plyne? Obrovské ohrožení svobody myšlení, kdy stokrát opakovaná lež se má stát pravdou.Občane, nepřemýšlej, od toho tu jsou mediální odborníci a různí strážci objektivity, nestrannosti, vyváženosti a politické korektnosti, kteří jsou zárukou změny tvého myšlení a povedou tě k zářným zítřkům…
Půlka národa tomuto nátlaku zatím odolává, ale druhá půlka se díky podněcování mediálních strašidel nedokáže uklidnit a smířit se faktem, že prezident Miloš Zeman byl zvolen ve svobodných demokratických volbách, stejně jako zvítězil Andrej Babiš ve volbách parlamentních. Takto se voliči rozhodli a přes nekorektní mediální masáž si udrželi zdravý rozum a vlastní úsudek. A ten si nedejme vzít ani vnutit.
