Hrůzy války zde nemá cenu popisovat, každý má jistě dnes spoustu informací a může si udělat obrázek sám. Chci jen podotknout, že se děsím toho, až jedna z nazdařbůh střílených ruských raket doletí do některé země NATO. S mým oblíbeným písničkářem Karlem Krylem se možná už trochu opakuji, ale ta jeho nadčasovost se ubíhajícími léty vůbec nemění stejně jako se nemění počínání armády, která se rozhodla na rozkaz šílence vyhánět tzv. nacisty ze sousedního suverénního státu. Proto prosím, pokud budete mít čas a náladu, pusťte si Krylovu Pietu.
A teď ještě o dopadu tady toho na živnostenský život u nás. Po dvou covidových letech, kdy se živnostníci jako nepřátelé minulé vlády zmítali mezi zavřením a otevřením živností, prosbami o almužny ze strany státu (tedy i ze svých daní) a uzavřením své živnosti z finančních, ale i psychických důvodů každého podnikatele, přichází další rána v podobě drahých a někdy zbytečně předražených energií a pohonných hmot, drtivé inflace, ale i nedostatku materiálu a náhradních dílů.
Drobní podnikatelé nikdy o nic neprosili a chtěli jen slušné a splnitelné podmínky pro svoji činnost. Nyní se však domnívám, že jestli chce vláda někam směřovat pomoc, měla by právě sem. Vrátí se to do budoucna nejen na daních, ale i na zaměstnanosti a výnosech ze zdravotního a sociálního pojištění. Určitě je nenormální momentálně u nás zvyšovat průměrnou mzdu, která v konečném důsledku znamená i zvyšování základů pro výpočet pojištění u OSVČ. Stejně tak místo plošných konzumních dávek, kde se vede debata, pro koho ještě ano a pro koho ne, nasměrovat pomoc sem.
Jistě, každý si chrání to své, ale většina OSVČ jako příslušníků střední třídy všechno zaplatí a nikdy nemá na nic nárok. Na druhou stranu musím uznat, že jakékoli rozhodnutí vlády Petra Fialy v současné době je velice složité, kdy se střetává snaha napravit finanční průšvih předchozí vlády s rostoucí inflací a absolutně neplánovanou utečeneckou krizí. Doba je skutečně těžká, a co hůř, budoucnost se nejeví v příliš růžových barvách.
Jako vždy si dovolím okomentovat ještě další události tohoto světa. Ve Švédsku přišli na to, že vytváření multikulturního světa asi skutečně není to pravé ořechové. Konečně pochopili, že přistěhovalci si ničeho neváží a útočí přímo na podstatu státu a demokracie. Zranění policisté, vyrabované obchody, hořící auta jsou toho opakovaným důkazem. Jsem zvědav, co s tím teď budou dělat. A vidíte, my a Poláci, kteří jsme se oprávněně stavěli proti jakýmsi imigračním kvótám, zde máme statisíce uprchlíků, anebo spíše uprchlic s dětmi z Ukrajiny. A co se děje. Celkem nic. Inu, není uprchlík jako uprchlík.
Kdesi jsem se dozvěděl, že podpoříme jakési ujednání či zákon o povinném procentním počtu žen v správních radách společností. Kdyby byla soutěž o debilitu dne, tak je to jistě kandidát na zlatou medaili. Asi někdo z těch šílených aktivistů zapomněl, že sedět v správní radě je o něčem jiném, než o pohlaví. Inu, další produkt šílené doby.
A na závěr malé odlehčení. U silnic se začínají objevovat temné billboardy, kde s tragickou tváří „prodejce aut, důchodce, student, lékařka či politička ANO“ pronášejí "Za Babiše bylo líp". Ano, bylo. Babišovi.