Z diskuse se zcela vytratil efekt působení tohoto návrhu na vztah státu a církví v budoucnosti, ale zejména (a to je na diskutujících zákonodárcích překvapující) se zcela vytratil jeden ze základních právních aspektů vlastnictví, a sice jeho rovnost.

Většina diskutujících bezpochyby ví, že vlastnické právo je zakotveno v Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, kde se v článku 11 dočteme že „každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu“ Z toho vychází i znění § 124 stále ještě platného Občanského zákoníku, a sice že „všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana“.

Když se podíváme na historii vzniku církevního majetku, vidíme, že byl nabyt do vlastnictví různým způsobem. Jednalo se o dary, ať už od panovníka nebo věřících, byly to převody  patronátních práv, značná část byla získána koupí, sbírkami včetně sbírek naturálních, dědickými odkazy, věnem.  Jsou to formy ve většině případů zcela identické s formami nabytí majetku privátních osob nebo majetků obecních, ale zejména, jsou to formy zcela legitimní. Tento majetek nebyl ukraden, byl legitimně získán stejně jako jiné korporátní majetky, majetky soukromé, obecní a další a je podle všech platných právních norem zcela rovnocenný ostatním formám vlastnictví. Jestliže naše společnost prostřednictvím parlamentu nalezla vůli k nápravě části majetkových křivd spáchaných za vlády totalitního režimu a zdá se nám naprosto legitimní navrácení majetků obecních a privátních, neexistuje jediný důvod proč by to tak nemělo být i v případě majetků církevních. Nejde totiž o nic jiného, než o rovné podmínky přístupu k vlastnictví pro všechny a s tím by snad žádný demokraticky smýšlející člověk, ani žádná demokratická politická strana neměli mít problém a to bez jakéhokoliv ohledu na to, zda jsou jim církevní subjekty sympatické nebo ne.

Jedna poznámka na závěr. Nikoho z nás pravděpodobně nenapadne zpochybňovat dobu a vládu Karla IV. který velmi pozvedl české království, i dnes aspiruje v různých anketách na největšího Čecha v historii. Dnes s lehkostí přehlížíme, že právě za jeho vlády došlo k velkému rozkvětu církevních majetků, protože si byl dobře vědom významu tohoto majetku, pro společnost. Určitě věděl, proč to dělá.

Jiří Oliva, poslanec TOP 09