Blíží se…
Kdy se tedy dočkáme elektronických voleb? To nevíme. V roce 2008 bylo v této věci podepsáno memorandum o spolupráci mezi statistickým úřadem a ministerstvem vnitra. Nicméně místopředseda Českého statistického úřadu František Drápal řekl: „Myslím, že zvládnout elektronické volby v roce 2014 teoreticky možné je, ale prakticky moc ne." Připomněl, že je nutné změnit legislativu, vyřešit některé zásadní technické problémy a najít v rozpočtu mnoho set milionů až miliardu korun. To je poněkud v rozporu s poslední dostupnou reakcí exministra vnitra Radka Johna, který chtěl vyzkoušet elektronické volby na vybraném senátním obvodu v roce 2012. Tedy vyzkoušet něco, co celkem bez problémů funguje již několik let jinde, například ve Švýcarsku.
Ani hlas nazmar
Obecně se často hovoří o tom, že elektronická volba zvýší účast mladých lidí a všech těch, kteří se nechtějí stále „tahat“ do volebních místností. Konzervativní postoj naopak hovoří o tom, že volba je vážná věc a že by nás těch pár kroků jednou za čtyři roky nemělo bolet. Fakt, že zavedení elektronického hlasování nikde účast extrémně nezvedlo, příliš nefandí první skupině. Ale změní určitě jednu věc, která zůstává stranou novinových komentářů. Elektronická volba de facto eliminuje neplatné hlasy, neplatné volební lístky, které prostě někdo špatně vyplní. Zatímco za plentou vám nikdo dokonce nesmí ani radit a jste na volbu skutečně sám, anonymní počítač se může zeptat, zda opravdu chcete volit tak, jak jste vybrali. To může výrazně pomoci odstranit případné chyby. Dochází ke zpřesnění volby, což zejména v případě senátních obvodů, kde často rozdíl dělají desítky či jednotky hlasů, přinese opravdu kvalitnější výsledky. Často totiž tyto výsledky končí u soudu, jako například případ kandidáta do senátu Bedřicha Moldana, který prohrál o sedmdesát hlasů. Po přepočtu to bylo ještě méně a rozhodující roli tehdy hrály právě neplatné hlasy (zhruba pět set v druhém kole).
Co je na tom tak drahé?
Při elektronické volbě často lítají miliony. Proč? Těžko říct. Současná aplikace, kterou používá TOP 09 na sněmech, počítá s tím, že každý hlasující je ověřen a na základě této kontroly dostává zalepený číselný kód. Ten je již anonymní. Volič si proto může vybrat z hromádky kódů, který chce. Dokonce si ho před rozlepením klidně může vyměnit s kolegou. Jakmile je kód zadán (v tomto případě do tabletu iPad) a je na něj odvoleno, stává se neplatným. Náklady? Software a pronájem přístrojů, na kterých se za plentou, tedy tajně, volí. Samozřejmě lze volbu provést i na počítačích, ale pak to znamená ovládat volbu myší či klávesnicí. Tablety nabízejí komfort volby jen pomocí prstů, což minimálně ruší jednu jedinou, byť psychologickou bariéru. Samozřejmě při vzdáleném přístupu z domova by situace byla komplikovanější na zabezpečení dat a autorizaci voliče, ale zase by odpadly náklady na pronájem přístrojů. A pokud by registr obyvatel, který má s dalšími základními registry fungovat v polovině příštího roku, obsahoval všechna data, která se musí ověřit, není to už tak nepředstavitelně komplikované. Nabízí se však myšlenka, zda by podobným způsobem, tedy elektronicky, ale ve volební místnosti, nemohla proběhnout elektronická volba. Dramaticky by se snížily náklady na programování a ubylo by neplatných hlasů.
„Díky volebním terminálům očekáváme vedle zrychlení voleb a zpracování výsledků i řadu dalších výhod. Mezi hlavními je to, že odpadá možnost manipulace s hlasy. Papírový volební lístek se ztratit či zaonačit může, elektronický hlas nikoli,“ komentoval systém generální sekretář TOP 09 Pavel Severa.
Elektronická volba v parlamentu?
Systém elektronické volby v posledních šesti měsících prošel značným vývojem. Po prvním užití na červnovém sněmu hnutí Starostové a nezávislí byly provedeny některé technické změny, které již zajišťují zcela bezproblémovou funkčnost této aplikace. Pokud se podaří úspěšně nasadit elektronickou volbu i na sněmu celostátním, pak navrhne poslanec Jan Husák, předseda Podvýboru pro elektronické komunikace a ICT průmysl, jeho zavedení do provozu poslanecké sněmovny. „Na elektronické volbě je dle mého nejcennější zaručení anonymity každého hlasu, a to s ohledem i na větší množství hlasujících. Je také velmi přesný,“ vysvětluje Jan Husák.
Elektronická volba se i v tomto jednodušším formátu hodí všude tam, kde se volí a kde se chtějí minimalizovat neplatné hlasy. Samozřejmě i v tomto případě lze hodit do digitální urny prázdný hlasovací lístek. Volič ale v tomto případě ví, co dělá, a nedělá to z nevědomosti či nedbalosti. Nepochybně jednou budeme moci volit i z domova, než to však bude možné, stálo by za zvážení, zda systém nepoužít právě na zpřesnění výsledků voleb.
Jaroslav Poláček, předseda expertní komise TOP 09 pro ICT a volební manažer strany
