Tento týden totiž probíhá závěrečné projednávání státního rozpočtu na příští rok – a vláda by rozhodně mohla předložit rozpočet s menším schodkem, když už ekonomika konečně roste a má růst i příští rok. Ten růst ekonomiky, jak všichni víme, ale není díky této vládě, ví to i ekonomové.
Když se podívám na jednotlivé položky, tak zjišťuji velmi překvapivé a nemilé skutečnosti – například dokonce i Hospodářský výbor Sněmovny, který ovládá vládní koalice, nakonec neschválil jednu z položek Ministerstva průmyslu. Konkrétně, vláda počítá se zvýšenými příjmy z hnědého uhlí dané novelou horního zákona spočívající ve změně struktury z tzv. úhrady z vytěženého nerostu u hnědého uhlí. Dnes se tyto výnosy rozdělují v poměru 75% pro obce a 25% pro stát, to se však má změnit, a to v poměru jedna třetina pro obce a dvě třetiny pro stát. A s příjmy z této změny se počítá už v rozpočtu na rok 2015. Celé to je ukázka příkladného šlendriánu – novela horního zákona totiž ještě neprošla Sněmovnou, zatím je v meziresortním připomínkovém řízení a nebyla schválená ani vládou, natož aby o ní kdy slyšel Parlament. Navíc, jak minulý týden upozornili starostové s naším poslancem Davidem Kádnerem, plánovaná změna znamená vytunelování obcí postižených těžbou – škody zůstanou jim a zisk dostane stát. A já nemyslím, že takový návrh vůbec v této podobě projde, protože to nepřipustí starostové a občané postižených regionů, ať už jsou z jakékoliv strany.
Pokud se tedy bavíme o příjmech a výdajích a chceme kvalifikovaně oponovat a hledat nejvyšší efektivitu, je do budoucna nutné maximálně zprůhlednit rozpočty všech rezortů a všech jimi placených institucí.
Platíme spoustu věcí, které jsou zbytečné nebo bychom je měli levněji. A problém je, že není v silách jednotlivců ani Ministerstva financí rozluštit desetitisíce položek. Pokud ovšem tyto položky budou viditelné, rozběhne se samočistící proces: nedávno náš kolega poslanec Úsvitu Karel Fiedler hovořil s člověkem, který má na starost dotace pro některé občanskoprávní organizace – bez okolků přiznal, že on ani jeho úřad vůbec netuší, kam a na co některé miliony ze státní kasy jdou a že o jejich efektivitě pochybuje.
A tady je opět prostor, kde by se dalo šetřit, přičemž to neznamená pouze vzít peníze těm, kdo si na dobročinnost hrají, ale dát je tam, kde budou použity účelně.
Na závěr mi dovolte přidat se k těm, kdo upozorňují na skutečnou nutnost úspor v čase, kdy se nám daří. A to je jedna z největších slabin tohoto rozpočtu, který nám tady vláda předložila. Stávající oživení evropské ekonomiky je křehké, i největší optimisté předpovídají pro příští rok v nejlepším případě přešlapování na místě. Recese se obávají i světové ekonomické instituce. Mezinárodní měnový fond (ve svém říjnovém výhledu vývoje světové ekonomiky) odhadl riziko návratu recese do Evropy na nezanedbatelných 40 procent.
Z aktuálních údajů Evropského statistického úřadu o zadluženosti evropských zemí vyplývá, že dluhy států eurozóny i celé evropské osmadvacítky dosáhly v letošním prvním pololetí nových rekordů – téměř 93, respektive 87 procent hrubého domácího produktu. Stručně řečeno, státy v Evropě se dokázaly během posledních 5ti let zadlužit o další polovinu svých dluhů. Německo a Francie měly před krizí zadlužení na úrovni 60% HDP, dnes mají 90%.
Pochopitelně evropské ekonomice ještě přitížily sankce vůči Rusku – naivní je myslet si, že když je export do Ruska málo procent, budou následky také v málo procentech. Export se týká zčásti například zemědělství a to je oblast velmi citlivá. Zatímco šicí stroje můžeme vyvézt jinam či prodej odložit, zemědělské produkty v současné době nelze jen tak prodat ani dlouhodobě skladovat.
Co to znamená? Nic jiného, než ještě větší riziko a ještě větší krizi. Rozpočet moudrého hospodáře s tím musí umět počítat.
Samozřejmě v Úsvitu souhlasíme se zvýšením důchodů, se zlevněním léků, s navýšením platů hasičům či zdravotníkům či s vyšší odečitatelnou položkou na děti či porodným. Toto vše Úsvit navrhoval a jsme rádi, že to bylo odsouhlaseno.
Ale jen toto přece řádnému hospodáři nemůže stačit, to je málo.
To, co mi u této vlády, u tohoto návrhu rozpočtu chybí, je dlouhodobá vize směrem k vyrovnanému rozpočtu, chybí mi avizovaný plán úspor v obsluze státu, tedy nikoliv na občanech.
Stále vidíme od vlády pouze velice deficitní rozpočet, který nadále obrovsky zadlužuje Českou republiku, bez jakéhokoliv dlouhodobého výhledu, jak rozpočet narovnat.
Předložený rozpočet má tedy z našeho jak kladné stránky, tak i záporné, a ty jsou bohužel také velice zásadní, tak jak jsem vysvětlil.
Hnutí Úsvit takový rozpočet proto podpořit nemůže.
