Vážené dámy a pánové, vládní koalice hnutí ANO, ČSSD a KSČM má ke schválení rekordního dluhu půl bilionu korun, který tady navrhují, zajištěnou svoji většinu. Takže naše debata tu je bohužel od počátku zcela formální a bohužel bez praktického dopadu na problém vládou prosazovaného astronomického zadlužení České republiky, které tu diskutujeme. Poslanci SPD přesto podali 10 pozměňovacích návrhů, které by přinesly úspory v desítkách miliard. Návrhy jsou součástí balíku škrtů nepotřebných výdajů, které hnutí SDP představilo. Navrhujeme škrtnout v rozpočtu nepotřebné výdaje, které v momentální krizi slušným a pracujícím občanům nic nepřinášejí. Například nákupy drahé zahraniční armádní techniky, platby solárním baronům, příspěvky do Evropské unie, inkluzi ve školství, platby politickým neziskovkám, ukončit zneužívání dávek nepřizpůsobivými atd.
Kdyby vláda náš komplexní balík škrtů přijala, nemusela by nyní zadlužovat republiku. Vláda ale nechce. Nechci přijmout balík škrtů a chce zadlužit Českou republiku.
Dovolím si krátce některé naše pozměňovací návrhy k rozpočtu představit. Například náš poslanec Jan Hrnčíř navrhuje odebrat peníze z inkluze ve školství, ostatně leží tady i náš návrh zákona na zrušení inkluze ve školství, a místo toho navrhujeme splatit, splácet státní dluh.
Dále navrhujeme snížit o téměř 30 mld. odvody do rozpočtu EU a místo odvodů do rozpočtu EU navrhujeme dát peníze osobám se zdravotním postižením, aby měly více. Dále navrhujeme zvýšit příspěvek na péči lidem, kteří jsou invalidní, dále navrhujeme zvýšit platy lidem v sociálních službách, a dále také navrhujeme zvýšit peníze na sociální služby pro potřebné občany. To jsou pozměňovací návrhy, které připravila poslankyně Lucie Šafránková, naše poslankyně SPD. Mluvím o SPD. Lucie Šafránková a náš poslanec Pavel Jelínek.
Dále duo našich poslanců Šafránková, Jelínek také připravili pozměňující návrh, kde snižujeme o 27 mld. peníze solárním baronům a přesunujeme tyto peníze na zvýšení důchodů. To nám připadá mnohem lepší, než dotovat nějaké miliardáře. Také poslanec Jiří Kobza připravil pozměňující návrhy, kdy ruší peníze různým politickým neziskovkám na různé takové projekty a přesunujeme peníze osobám se zdravotním postižením. To musí být priorita, ne platba nějakým politickým neziskovkám. Ještě bůhví kde v zahraničí.
A pak tady máme také návrh naší poslankyně Moniky Jarošové, která ještě dále snižuje peníze solárním baronům a místo toho navrhuje, abychom umořili státní dluh. Samozřejmě součástí toho balíku škrtů nepotřebných výdajů z pera SPD jsou i ty další návrhy, o kterých jsem tady už hovořil.
Hnutí SPD nepodpoří tento rozpočet, pakliže vláda neudělá alespoň některé námi navrhované škrty zcela nepotřebných výdajů. Jak víme z jednání hospodářského výboru, velkou šanci naše návrhy nemají. Ale nechtěli jsme úplně rezignovat na naši zákonodárnou i kontrolní činnost.
Proč je rekordně deficitní rozpočet skutečně špatný a ekonomicky zhoubný, tady už nejen z našich úst zaznělo mnohokrát. Pro nás zůstává zásadní, že fakticky o velké části dluhu ani netušíme, kam peníze půjdou, které budou všichni občané země a jejich děti po desetiletí splácet. Vláda to totiž vůbec neupřesnila. Řečem o podpoře ekonomiky se totiž dá věřit jen zčásti, protože ta pomoc je a bude zjevně výběrová, nikoli systémová a plošná tak, aby bylo spravedlivě pomoženo všem. Znovu upozorňujeme, že pomoc podnikatelům je přitom v porovnání s výdaji zanedbatelná.
A samozřejmě nejsme sami. Opět v první řadě to kritizují ekonomové. Dovolím si za všechny ocitovat hlavního ekonoma finanční společnosti Roklen Dominika Stroukala Cituji: Zajímavých je 500 mld., tzn. půl bilionu korun, v kontextu dřívějšího vyjádření ministryně Schillerové, která tvrdila, že už před měsícem do ekonomiky uvolnila 1200 mld., což samozřejmě byla jen populistická manipulace s čísly, z které se nyní sama usvědčuje. Jelikož jde už o několikáté navýšení plánovaného schodku, není nepravděpodobné, že by bylo poslední. Konec citátu ekonomů.
A samozřejmě ekonomové zcela jasně vidí, že, cituji: Navyšování schodku o stovky miliard je snadnou kořistí pro zájmové skupiny. Konec citátu.
Bezpochyby by stát měl investovat a rozhýbat ekonomiku, ovšem v prvé řadě by tomu měla předcházet kvalifikovaná debata, jak a kde. Největší problém české ekonomiky je závislost na stávajícím automobilovém průmyslu, přesněji na výrobě aut se spalovacími motory. Ať už si o tom myslíme cokoli, už dnes konkrétní evropské země plánují do budoucna zákazy prodeje a provozu vozidel se spalovacími motory a současně tlačí na zákaz v celé Evropské unii. Jak známe Brusel a jeho zákazy žárovek nebo výkonnějších vysavačů, tak k takovému zákazu dojde a dopadne i na nás a na naše výrobce. Jakkoli jsou nařízení z Bruselu nebezpečná a škodlivá jako živelná pohroma, jediné, co s nimi můžeme udělat, je jednak vystoupit z Evropské unie, a také se na bruselské pohromy připravit. V našem případě to znamená investovat do jiného typu odvětví, než je výroba aut se spalovacími motory, což mohou být mimořádné příležitosti pro naše vědce, konstruktéry a výrobce.
Četl jsem například, že tým českých chemiků objevil nový levný průmyslový postup výroby grafenu, a ten umí zvýšit pevnost betonu při snížení jeho hmotnosti, vylepšit kapacitu akumulátorových baterií nebo dokáže lépe filtrovat například léčiva z odpadních vod. To vše ale vyžaduje ještě další ověření a investice ve výši několika milionů Kč. Bohužel neexistuje forma podpory, která by tyto sumy na prověření výstupů základního výzkumu - českého základního výzkumu poskytovala. Tohle je přece investice pro stát jako vyšitá, ať stát zaplatí výzkum a následně ať pobírá procenta z využití patentů nebo ať grafen přímo vyrábějí státní firmy a prodávají po celé planetě, případně můžeme budovat fabriky po celém světě. Tomu říkám investice, a tady je cesta, kde by stát mohl a měl užitečně utratit peníze.
Takové projekty jsou ovšem zatím jen naším snem, protože vláda hodlá standardně peníze utratit bez ohledu na nějakou přímou návratnost. Někdy tomu je dokonce naopak, protože pokud vláda podporuje úvěry u zahraničních bank, tak zisky z těchto úvěrů spolufinancovaných státem odtečou do zahraničí. To už by bylo lepší, kdyby vláda plošně každému z občanů odpustila daně v nějaké rozumné výši a tím by prospěla spravedlivě všem, aniž by musela výběrově přerozdělovat, ale ono to nespravedlivé přerozdělování je samozřejmě cílem vlády, stejně tak jako předvolební uplácení.
Bohužel třeba seniorům a důchodcům nedochází, že pokud jim vláda symbolicky přidá pár stovek, nedává to jednak ze svého, a těch pár stovek přidává proto, že odmítá zavést spravedlivý systém, ve kterém by jednak figuroval minimální důstojný důchod a valorizace by byla o pevnou částku v závislosti na ekonomice, aniž by stát musel řešit situaci těch nejchudších důchodců. Tyto dva návrhy předložilo hnutí SPD a vláda nám je vytrvale odmítá. SPD chce uzákonit minimální důstojný důchod ve výši hranice chudoby, což je cca 14 tisíc čistého, a až od této částky zásluhově. A chceme, aby se valorizovalo všem nikoliv procentem, ale stejnou částkou. O to SPD dlouhodobě usiluje, jelikož na základě současného vládního modelu valorizace jsou totiž chudší důchodci ještě chudší a řekněme si na rovinu, že za důchody do 14 tisíc se prostě nedá vyžít, a mluvím nejenom o starobních důchodech, ale také o invalidních důchodech, to je také priorita SPD, abychom je zvyšovali. A na to se zapomíná.
To, že máme invalidní a starobní důchodce, kteří stěží jen živoří, je v prvé řadě vina vlády, která jejich problémy odmítá řešit, protože je pro ni daleko pohodlnější udržovat lidi v chudobě a pak si je před volbami kupovat almužnou. Vyjde to levněji a ještě vládní strany vypadají jako ty hodné.
Vážené kolegyně a kolegové, navrhovaný deficitní rozpočet ve výši neuvěřitelných půl bilionu Kč skutečně dává bianco šek vládě utrácet peníze občanů fakticky dle libosti a i v tom je bezprecedentní, a to bez ohledu na formální pozměňovací návrh pana premiéra, který část peněz roztřídil do tematických kapitol. Je přece jasné, že v tuto chvíli vláda skutečně ani netuší, kam velká část peněz půjde. Mám tušení, že spíše se právě odehrává v zákulisí boj lobistů o koláč, který tu právě vláda peče, a že na občany zbudou jenom drobky a sakra mastný účet. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad SPD.)
