Nějaká dohoda se tedy dala čekat, protože nedohoda by silně poškodila především západoevropské firmy a spotřebitele. Evropskou unií původně nabízené podmínky dohody byly velmi nevýhodné pro Brity, nevýhodnější než tvrdý Brexit, takže britský premiér Boris Johnson celkem správně stál tvrdě na svém, a Brusel musel ve finále ustoupit. V tomto ohledu se nestalo nic nečekaného a popravdě, tvrdý Brexit příliš nehrozil, jelikož by to bruselisty stálo miliardy nejen ohledně cel, ale bruselistům by to spočítali také voliči u voleb.

To, v jakých finančních problémech je Evropská unie po odchodu Británie, vidíme jasně na následujícím: šestašedesáti milionová Británie byla jedním ze tří největších plátců do rozpočtu Evropské unie - a místo, aby se tedy členské příspěvky zbylých členských států do EU ekvivalentně zmenšily, protože se zmenšila Evropská unie, tak vedení EU žádá pravý opak a chce naopak platby od zbylých členských států zásadně zvýšit, jelikož odmítá ponížit přebujelý aparát, nesmyslnou agendu a EU nemá peníze.